Jaderná elektrárna Temelín
Foto: Tomáš Novák / Hrot24
Svět znovu sází na uran. Jaderný boom žene dekarbonizace i umělá inteligence
Zájem o jadernou energetiku po více než dekádě znovu prudce roste a s ním i poptávka po uranu, který je základním palivem pro jaderné elektrárny.
vlb
Podle nové zprávy Světové jaderné asociace (WNA) by mohla do roku 2030 vzrůst téměř o třetinu na 86 tisíc tun a do roku 2040 dokonce na 150 tisíc tun.
Produkce z existujících dolů přitom ve stejném období hrozí poklesem až na polovinu. Na trhu se tak otevírá významný deficit mezi potřebami jaderných reaktorů a dostupnou zásobou.
Jaderná energie se vrací do centra pozornosti nejen kvůli tlaku na dekarbonizaci, ale i kvůli potřebě stabilních dodávek elektřiny.
Významnou roli hraje i rozmach umělé inteligence (AI), která vyžaduje velké množství spolehlivé energie. Po havárii ve Fukušimě v roce 2011 sice mnohé země své jaderné projekty přehodnotily, nyní se však trend obrací.
„Pokud by Západ skutečně dokázal vybudovat velký počet nových reaktorů, znamenalo by to, že poptávka po uranu poroste mnohem rychleji, než uvádí současný scénář,“ uvedl pro CNBC Mahesh Goenka, zakladatel poradenské společnosti Old Economy.
Kromě financí podle něj bude klíčové i zrychlení povolovacích procesů, nové těžební technologie a rozšíření průzkumu ložisek.
Trh s uranem je citlivý na geopolitické napětí kvůli koncentraci zdrojů. Největším producentem je Kazachstán, který pokrývá 40 procent světové produkce – z toho polovinu vlastní přímo stát. Rusko pak disponuje přibližně 40 procenty světových kapacit na obohacování uranu.
Podle expertů tak nyní uran zažívá největší oživení za několik desetiletí. Hodnota trhu se odhaduje na sedm až deset miliard eur a meziročně roste o jedno až dvě procenta.
Analytici z Old Economy upozorňují, že zásoby uranu z existujících projektů mohou ve druhé polovině 30. let klesnout kvůli vyčerpání ložisek.
Aby byla budoucí nabídka zajištěna, je nutné urychlit průzkum nových zdrojů, licenční řízení a povolovací procesy. Uran navíc postrádá pokročilé systémy řízení cenového rizika, což zvyšuje náročnost plánování a rozvoje nových těžebních projektů.
Historicky byl trh s uranem těžko přístupný menším investorům. V roce 2007 zkoušela burza CME zavést termínové kontrakty, ale projekt nebyl úspěšný.
Loni se objevila platforma Uranium.io, která využívá blockchain a umožňuje obchodování s uranem prostřednictvím digitálních tokenů.
Tento model přitahuje zájem kryptoinvestorů i tradičních fondů, protože umožňuje investice do uranu bez fyzického obchodování.
Generální ředitel společnosti Urenco Boris Schucht ale varuje před příliš rychlým zapojením nových technologií. Podle něj je třeba současného oživení využít ve spolupráci s vládami a držet se prověřených postupů, protože jaderná energetika vyžaduje čas kvůli bezpečnosti, plánování a návrhu reaktorů.
S využitím ČTK
