Německé firmy vydávají na inovace rekordní částky
koláž Hrot24 / Shutterstock.com
Budoucnost průmyslu
Německo sype rekordní miliardy do inovací. Skutečný průlom ale nepřichází
Německé firmy vydaly v roce 2024 na inovace nejvíc peněz v historii. Podle studie ZEW dosáhly výdaje 213 miliard eur, a to i přes slabý hospodářský výkon země. Data ale zároveň ukazují, že rekordní částky automaticky neznamenají průlomové inovace ani vyšší ochotu riskovat.
Redaktor junior
Německo v roce 2024 investovalo do inovací víc než kdykoli předtím. Podle aktuální studie Leibnizova centra pro evropský hospodářský výzkum (ZEW) dosáhly celkové inovační výdaje firem 213,3 miliardy eur (zhruba 5,18 bilionu korun), což znamená meziroční nárůst o 4,9 procenta.
Po započtení inflace jde o mírný reálný růst, nikoli jen o dražší projekty na papíře. V kontextu stagnující ekonomiky a slabé průmyslové produkce jde o významný signál, že firmy se snaží udržet konkurenceschopnost i za cenu vyšších nákladů.
Růst ale není rovnoměrný. Zatímco sektor služeb zvýšil výdaje za inovace o více než osm procent, průmysl rostl pomaleji. Přesto právě průmyslové podniky nesou hlavní váhu objemu.
Na inovace vynaložily přes 150 miliard eur (asi 3,6 bilionu korun), tedy více než dvojnásobek oproti službám. Německý inovační model tak zůstává silně závislý na velkých průmyslových hráčích, zejména v automobilovém, elektrotechnickém a chemickém sektoru.
Podílu výdajů na inovace v poměru k tržbám se zlepšuje minimálně. Ukazatel v roce 2024 vzrostl na 2,9 procenta z předchozích 2,7 procenta. Stále však zůstává pod úrovní před pandemií, kdy se pohyboval kolem 3,3 procenta. Část propadu v minulých letech byla technická, způsobená růstem tržeb v energeticky náročných odvětvích.
Klíčový paradox letošních dat spočívá v tom, že inovuje více firem než dříve, ale skutečně nových produktů na trhu ubývá. Podíl podniků, které zavedly nové nebo významně vylepšené produkty či procesy, mírně vzrostl. Současně však z tržních novinek klesly tržby.
Naopak roste význam inovací, které již existují jinde a firmy je pouze adaptují. Tyto „následnické“ inovace dnes tvoří většinu tržeb z inovací. Studie tak ukazuje, že se německé firmy soustředí spíše na optimalizaci než na vytváření nových trhů.
Celkový obraz je poněkud rozporuplný.
Výrazně se liší i chování firem podle velikosti. Malé a střední podniky sice v roce 2024 zvýšily inovační výdaje rychleji než velké korporace, jejich plány na další roky jsou ale výrazně opatrnější.
V letošním roce počítají se snížením rozpočtů, zatímco velké firmy plánují mírný růst. V absolutních číslech přitom právě velké podniky určují celkový výsledek, protože na inovace vynakládají více než čtyři pětiny celkových prostředků.
Zvláštní kapitolou je umělá inteligence (AI). Studie ukazuje rychlé šíření AI nástrojů napříč ekonomikou, zejména ve službách a ve velkých firmách.
Často však jde o experimentální využití bez hlubší integrace do produktů nebo výrobních procesů. Generativní AI používají německé firmy ve velké míře decentralizovaně, na úrovni jednotlivých zaměstnanců, nikoli jako systemickou součást firemní strategie.
Celkový obraz je tak poněkud rozporuplný. Německo investuje do inovací rekordní částky a navenek působí jako ekonomika, která chce zůstat technologickým lídrem. Naproti tomu je ale ve výhledech opatrnější a klesá ochota riskovat s opravdovými tržními novinkami. Rekordní výdaje tak zatím vypovídají spíše o snaze udržet si svou pozici.
