Evropa se už čtvrtým rokem snaží snížit závislost na dovozu energie. Částečně se jí to podařilo, především díky nižší spotřebě vyvolané extrémně vysokými cenami.

Tento měsíc ale část kontinentu vsadila ještě výrazněji na jeden směr právě ve chvíli, kdy Spojené státy nabídly názornou ukázku, proč je spolehlivost energetického systému důležitější než politická prohlášení.

Devět evropských zemí – včetně Británie, Německa, Francie či Nizozemska – oznámilo plán vybudovat společně 100 gigawattů offshore větrné kapacity.

Elektřina z obřích parků v Severním moři má být sdílena napříč státy a nahradit část dováženého zemního plynu. Na papíře jde o projekt energetické suverenity, v praxi však o další zvýšení závislosti na počasí.

Zatímco Evropa plánovala, USA čelily mimořádně tuhé zimě. V Nové Anglii pokryla ropa až 40 procent výroby elektřiny, protože vítr a solární zdroje dodaly jen kolem šesti procent.

Nová obchodní mapaNová obchodní mapa

Energetický obrat století. Kanada otevírá ropné kohoutky Číně a USA zavírá dveře před nosem

V Texasu se provozovatel sítě připravoval na scénář, kdy mrazy vyřadí až 60 procent větrných kapacit. Výpadek musely nahradit plyn, jádro a dokonce i uhlí. Solární výroba byla v zasněžených podmínkách prakticky nulová.

Americká zkušenost znovu připomněla základní fakt: rozhodující je tzv. základní výkon, tedy zdroje, které dodávají elektřinu nepřetržitě bez ohledu na počasí.

Čím dál vyšší závislost

Plyn, uhlí, jádro či v krajním případě ropa tuto roli plní. Vítr a slunce nikoli – a to ani s bateriemi a rozsáhlými propojenými sítěmi, jaké Evropa plánuje.

Motivace evropských vlád je pochopitelná. Kontinent má omezené vlastní zdroje paliv a ty, které má, se politicky vytěžují jen obtížně.

Pragmatismus budí vášněPragmatismus budí vášně

Trump varuje Londýn: sbližování s Čínou je „velmi nebezpečné“

Německo sice disponuje rozsáhlými zásobami hnědého uhlí, ale jejich využití je v rozporu s klimatickou politikou, přestože i letos musely uhelné elektrárny pomáhat při zimních špičkách.

Výsledkem je vysoká dovozní závislost, především na Spojených státech. Americký LNG loni tvořil zhruba 57 procent dovozu zkapalněného plynu do EU a Británie a čtvrtinu celkových plynových importů. Od roku 2027, kdy má začít platit úplný zákaz ruského plynu, tato závislost ještě poroste.

Americká zima

Evropa tak sází na americký plyn v době, kdy prezident USA otevřeně prosazuje energetickou dominanci a nevylučuje její využití jako politického nástroje. Zatímco Evropa má málo alternativ, američtí producenti mohou své LNG posílat i do Asie.

Masivní výstavba větrných parků proto sama o sobě energetickou bezpečnost neřeší. Americká zima ukázala, že bez spolehlivých, řiditelných zdrojů se i nejambicióznější zelené plány mohou v krizové chvíli zhroutit. Skutečná bezpečnost nespočívá v jedné technologii, ale v pestré a realistické kombinaci zdrojů.

Od nedostatku k přebytkuOd nedostatku k přebytku

Ruská nafta je zpátky ve hře: exporty prudce rostou a tlačí ceny dolů