Díky ropovodu Trans Mountain proudí kanadská ropa do Asie, Čína se stává klíčovým odběratelem a premiér Carney otevřeně mluví o nedůvěře k Americe Donalda Trumpa
koláž: Shutterstock.com / Úřad kanadského premiéra / Hrot s využitím umělé inteligence
Nová obchodní mapa
Energetický obrat století. Kanada otevírá ropné kohoutky Číně a USA zavírá dveře před nosem
Ještě před rokem označoval kanadský premiér Mark Carney Čínu za největší bezpečnostní hrozbu. Dnes je Peking předvídatelnější partner než Amerika s Trumpem u kormidla. Čína už nahrazuje podstatnou část amerických dodávek kanadskou ropou a v roce 2025 nakoupila rekordní objemy suroviny díky rozšířenému ropovodu Trans Mountain, který Kanadě otevřel přímou cestu do Asie uprostřed pokračující obchodní války mezi Trumpem a Si Ťin-pchingem.
Redaktor junior
Kanada byla po celé dekády energeticky přivázaná k jedinému směru. Ještě v roce 2024 mířilo podle údajů Asia Pacific Foundation of Canada 96 procent kanadských ropných exportů do Spojených států.
Téměř veškerá produkce z Alberty a Saskatchewanu tekla potrubím na jih, do amerického systému, zatímco pouze osm procent kanadské ropy se přepravovalo po moři. Kanada přitom patří mezi čtyři největší producenty ropy na světě, přesto se v praxi chovala jako regionální dodavatel jediné velmoci.
To se změnilo v květnu 2024, kdy byl po letech sporů, odkladů a politických zásahů spuštěn ropovod Trans Mountain Expansion (TMX). Projekt, který vláda v roce 2018 převzala od společnosti Kinder Morgan za 5,5 miliardy kanadských dolarů (zhruba 82 miliard korun), zvýšil kapacitu ze 300 tisíc na 890 tisíc barelů ropy denně a poprvé otevřel kanadskou ropu přímo Pacifiku.
Během prvního měsíce po spuštění už potrubím proudilo přes 700 tisíc barelů denně, tedy více než osmdesát procent kapacity.
Efekt byl okamžitý. Mezi květnem 2024 a zářím 2025 vzrostly exporty ropy do Indo-Pacifiku z praktické nuly na průměr 571 milionů kanadských dolarů měsíčně (asi 8,5 miliardy korun).
Čína se tak za méně než rok stala největším asijským odběratelem kanadské ropy a druhou největší destinací vůbec hned po Spojených státech.
Hodnota vývozu do Číny za toto období dosáhla 5,9 miliardy dolarů (zhruba 88 miliard korun), což představovalo 61 procent všech exportů do indo-pacifického regionu.
Nové exportní cesty
TMX tak přestal být jen infrastrukturním projektem. Stal se geopolitickým nástrojem. Kanada získala možnost prodávat ropu mimo americký trh a zároveň se změnila ekonomika celého sektoru.
Zatímco prodeje do Spojených států se tradičně odvíjely od americké referenční ceny West Texas Intermediate (WTI), vývoz do Asie se řídí evropskou cenou Brent, která bývá v průměru vyšší.
Kanadská ropa se přitom prodává jako směs označovaná Western Canada Select (WCS), která byla historicky vůči americkému WTI znevýhodněna výraznou slevou.
Díky novým exportním cestám do Asie se tento rozdíl začal zmenšovat. V červnu 2025 klesl rozdíl mezi cenou WCS a WTI na necelých deset dolarů za barel, tedy zhruba 200 korun, což je jedna z nejnižších hodnot za poslední roky.
Pro kanadské producenty to znamená vyšší výnosy za stejnou ropu než v době, kdy byli odkázáni téměř výhradně na americký trh.
Pro Čínu má kanadská ropa jiný význam. Peking je největším čistým dovozcem ropy na světě, ale dlouhodobě se snaží nerozvíjet závislost na jediném zdroji.
Žádné gesto
Téměř třetina dovozů pochází z Blízkého východu a pětina z Ruska. Většina těchto toků přitom musí procházet Malackým průlivem.
Severopacifické trasy z Kanady jsou kratší, levnější a geopoliticky méně zranitelné. Kanada dnes pokrývá jen něco přes jedno procento čínských dovozů, prostor pro růst je tedy značný.
Rozhodnutí kanadského premiéra Marka Carneyho z poloviny ledna 2026 vyhlásit s Pekingem nové strategické partnerství tak není pouze politické gesto.
Kromě vzájemného snížení cel (Kanada na čínský export elektromobilů, Čína na kanadský export zemědělských produktů), hraje hlavní roli v nové obchodní dohodě mezi dvěma mocnostmi právě energetika, včetně ropy, plynu a uranu. V oficiálních dokumentech se výslovně mluví o rozvoji zdrojů a dlouhodobé spolupráci.
Z pohledu Ottawy to není ideologický obrat, ale ekonomická nutnost. Kanada zůstává strukturálně závislá na jednom trhu a jednom směru. TMX je první reálný krok k diverzifikaci. Carney odklon od svého jižního souseda vysvětluje dvěma důvody.
Evropa vyměnila závislost na ruském plynu za americký LNG. „Bazuku“ teď drží v rukou Trump
Spojené státy s Donaldem Trumpem v čele jsou podle něj momentálně nejistým spojencem, což míří především na prezidentovu tvrdou a nepředvídatelnou celní politiku.
Zároveň se těžiště světového růstu přesouvá do Asie, která je vnímána jako jedna z nejrychleji rostoucích oblastí globální ekonomiky.
Obrat má své odpůrce. Podle specializovaného webu Oilprice.com kritici varují před levnými čínskými elektromobily, ztrátou pracovních míst i před rizikem, že Peking získá vliv nad klíčovou infrastrukturou.
Samotná kanadská vláda ve svých materiálech připouští, že obchod s Čínou nese rizika v oblasti regulace, ochrany duševního vlastnictví i národní bezpečnosti. Budoucí rozšíření potrubních tras zároveň naráží na odpor provincií i původních obyvatel.
