Havárie elektrárny Fukušima si vyžádala přes 21 tisíc obětí a je označována za druhou největší jadernou katastrofu po ukrajinském Černobylu
Shutterstock.com
Návrat k atomu
Fukušimě navzdory. Japonsko po 15 letech mění kurz a vrací jádro do národního energetického plánu
Japonsko po patnácti letech mění energetickou doktrínu. Vláda ruší rétoriku „odklonu od jádra“ a chce, aby do roku 2040 pocházelo 20 procent elektřiny z atomu. Symbolickým začátkem nové éry je restart největší jaderné elektrárny světa. Veřejnost ale varuje, že druhá největší jaderná katastrofa v historii planety v paměti lidí pevně přetrvává.
Redaktor junior
Japonsko po patnácti letech opouští svůj negativní pohled na jadernou energii. V únoru 2025 vláda vypustila z národního energetického plánu formulaci o „odklonu od jádra“ a schválila nový cíl: do roku 2040 má atomová energie pokrývat zhruba pětinu výroby elektřiny.
Pro zemi, která byla po Fukušimě symbolem jaderné nedůvěry, jde o zásadní obrat. O změně doktríny informoval specializovaný server Oilprice.com, který ji označil za politický návrat k jádru v době tlaku na dekarbonizaci a energetickou bezpečnost.
Vláda změnu zdůvodňuje klimatickými závazky a potřebou stabilního bezemisního zdroje. Ostrovní stát má omezené možnosti rozvoje obnovitelných zdrojů a po roce 2011 se stal jedním z největších světových dovozců zkapalněného zemního plynu (LNG). Návrat jádra má snížit závislost na dovozu energie a stabilizovat ceny elektřiny.
Dochází ropa i plyn? Svět spaluje násobně víc, než kolik nových ložisek objevuje
Symbolickým jádrem tohoto obratu se stala elektrárna Kašiwazaki–Kariwa v prefektuře Niigata. Jde o největší jaderný komplex na světě s instalovaným výkonem přes 8200 megawattů, tedy zhruba dvojnásobek součtu Temelína a Dukovan.
Po havárii ve Fukušimě byla stejně jako všechny ostatní japonské reaktory odstavena. Její návrat měl ukázat, že stát je připraven otevřít novou kapitolu.
V lednu 2026 provozovatel TEPCO skutečně znovu spustil reaktor číslo šest. Poprvé od roku 2011 se v největší japonské elektrárně znovu rozběhla štěpná reakce. Už po několika hodinách ale restart přerušil alarm monitorovacího systému.
Společnost ujistila, že nedošlo k úniku radioaktivity, přesto musela provoz znovu pozastavit a hledat příčinu poruchy. Technická epizoda se okamžitě proměnila v politický signál: návrat k jádru nebude hladký.
Poláci jsou pro jádro téměř jednomyslně: přes 90 % podporuje výstavbu jaderné elektrárny
Incident oživil odpor, který v zemi nikdy nezmizel. Občanské iniciativy předaly provozovateli i jadernému regulátorovi petici s téměř čtyřiceti tisíci podpisy proti restartu.
Kritici upozorňují, že elektrárna leží v seizmicky aktivní oblasti, kde už v roce 2007 udeřilo silné zemětřesení. V případě vážné havárie by mohlo být nutné evakuovat stovky tisíc lidí.
Nedůvěru veřejnosti dál prohloubila aféra společnosti Chubu Electric Power, která na jiné elektrárně falšovala údaje o seizmickém riziku, aby snáze prošla bezpečnostními testy.
Japonský regulační úřad kvůli tomu bezpečnostní řízení zrušil a zahájil mimořádné šetření. Pro vládu, která se snaží jádro znovu legitimizovat, šlo o nepříjemnou připomínku, že reputace odvětví zůstává křehká.
Trauma Fukušimy je v japonské společnosti stále přítomné. V roce 2011 selhaly po zemětřesení a cunami chladicí systémy reaktorů ve Fukušimě Daiiči, došlo k částečnému roztavení paliva a úniku radiace.
Evakuováno bylo více než sto tisíc lidí a část oblasti zůstává dodnes neobyvatelná. Katastrofa na více než deset let ochromila celý jaderný sektor. Z původních 54 reaktorů je dnes v provozu jen část.
Přesto se vláda rozhodla změnit kurz. Japonsko se tak přidává ke globálnímu trendu návratu k atomu jako k nástroji dekarbonizace, který Oilprice popisuje napříč vyspělým světem.
Zatímco Německo po Fukušimě jádro definitivně opustilo, Tokio nyní volí opačnou cestu. Sází na to, že přísnější regulace, technický pokrok a nové bezpečnostní standardy dokážou obnovit důvěru.
