O novém financování americké společnosti se jedná v době, kdy OpenAI čelí sílící konkurenci zejména ze strany start-upu Anthropic a jeho modelů Claude a technologického gigantu Google s modely Gemini
Shutterstock.com
OpenAI chce od japonské SoftBank investici 607 miliard korun. Jedná ale i s Amazonem a Nvidií
Japonská investiční skupina SoftBank jedná o další investici zhruba za 30 miliard dolarů (607 miliard Kč) do americké společnosti OpenAI. Firmy jsou blízko dohody, uvedl s odvoláním na informované zdroje server deníku Financial Times (FT). SoftBank by tak dále prohloubila pozici největšího investora ve firmě, která stojí za chatbotem ChatGPT.
čtk
OpenAI usiluje o získání až 100 miliard dolarů (2 biliony korun) v rámci nového kola financování, které by firmu ocenilo přibližně na 750 miliard dolarů (12 bilionů korun). Kromě SoftBank jedná americký podnik s dalšími investory, například s Amazonem, Nvidií nebo se státním investičním fondem Abu Dhabi Investment Authority (ADIA) ze Spojených arabských emirátů.
Zakladatel SoftBank Masajoši Son podle zdrojů FT nadále výrazně sází na generativní umělou inteligenci (AI), kterou považuje za technologii budoucnosti. Skupina už do OpenAI investovala více než 30 miliard dolarů (609 miliard korun) a po loňské restrukturalizaci vlastní zhruba 11 procent firmy, zatímco Microsoft drží přibližně 27 procent. Kvůli financování těchto záměrů SoftBank mimo jiné prodala za 5,8 miliardy dolarů (117 miliard korun) celý podíl ve společnosti Nvidia.
O novém financování americké společnosti se jedná v době, kdy OpenAI čelí sílící konkurenci zejména ze strany start-upu Anthropic a jeho modelů Claude a technologického gigantu Google s modely Gemini.
V letošním roce by se výdaje na investice do AI a související infrastrukturu podle odhadu společnosti Gartner mohly vyšplhat přes dva biliony dolarů (40 bilionů korun). V posledních měsících se objevují varování před možnou investiční bublinou spočívající v nadhodnocení akcií navázaných na tuto technologii. Podle analýzy listu Der Standard je řada slibů od představitelů start-upů zaměřených na AI přehnaných a realita je daleko od jejich plánů.
Výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová upozornila, že optimismus ohledně AI rozproudil trhy a pomohl podpořit globální ekonomiku. Prudká korekce u cen akcií by však podle ní mohla zbrzdit ekonomický růst, odhalit zranitelná místa globálního systému a zkomplikovat život zejména rozvojovým zemím.
Britská centrální banka uvedla, že ocenění akcií na amerických akciových trzích se v některých ukazatelích podobá ocenění, které bylo zaznamenáno v blízkosti vrcholu takzvané dotcomové bubliny. Ta praskla v roce 2000. Mezi lety 1995 a vrcholem bubliny v březnu 2000 index Nasdaq Composite, v němž je zastoupeno mnoho akcií technologických firem, vzrostl přibližně o 600 procent. Následně do října 2002 klesl o 78 procent a smazal veškeré zisky z předchozího období.
