Obranný val z betonových ježků
Ministry of National Defence of the Republic of Poland.
Beton, draci i ježci: Polsko betonuje východní hranici před Ruskem
Vojenské cvičení s krumpáčem a míchačkou? Poláci do toho jdou naplno. Hranice s Ruskem a Běloruskem se mění v pevnost. Na zemi vzniká systém zákopů, překážek a protiútokových linií, který má odradit i ty nejodvážnější tanky. A nejde o drobnost – jde o největší obrannou výstavbu v historii země.
msk
Polsko letos postaví další stovky kilometrů hraničních obranných linií. Konkrétně 125 mil – v přepočtu zhruba 200 kilometrů – obrany proti Rusku a Bělorusku. Státní obranný projekt, přezdívaný Eastern Shield, v sobě kombinuje tradiční obranné prvky i moderní technologie: tankové pasti, zákopy, přírodní překážky jako mokřady a lesy, ale i systémy proti dronům a úkryty pro vojáky i civilisty.
Polská armáda již loni zpevnila bezmála 40 mil (64 kilometrů) hranice. Nově ukázané snímky a záběry ministerstva obrany zobrazují rozsáhlé „ježčí“ betonové protitankové překážky, připravené na přesun k liním, kde mají zastavit nepřítele.
„Výsledky potvrzují systematické posilování obranyschopnosti státu a odolnosti pohraničních oblastí,“ uvedlo ministerstvo obrany v pondělí.
NATO v první linii, Rusko za rohem
Pevnosti, které se vine podél hranice, mají klíčový cíl: zabránit rychlému postupu ruských jednotek v případě útoku. Přesně to děsí i ostatní členy východního křídla NATO. Suwalský koridor – úzký pás spojující Polsko s pobaltskými státy – je přitom považován za nejzranitelnější místo celé aliance. Právě tudy by se Rusko mohlo pokusit prorazit směrem na západ. Kaliningrad a Bělorusko, mezi nimiž koridor leží, jsou silně militarizované.
Polská armáda připomíná, že v roce 2025 už uzavřela pět hraničních přechodů a další desítku se chystá blokovat. Z nich deset jsou silniční a sedm železničních.
„Plnohodnotná válka je v Evropě realitou, hybridní válčení neustává a strategická soutěž se vyostřuje – nejsme ve válce, ale rozhodně nejsme ani v míru. Je třeba výrazně navýšit odstrašující kapacity,“ prohlásil generálporučík Karol Dymanowski, zástupce náčelníka generálního štábu, na podzimním jednání NATO.
Polsko už je nyní největším vojenským investorem aliance v poměru k HDP. Spolu s Estonskem, Litvou a Lotyšskem tvoří přední linii obranného valu, který má fungovat nejen jako záruka bezpečnosti, ale i jako odstrašující signál vůči Moskvě.
Polsko je připraveno na větrnou energii z Pobaltí
Pobaltská linie: betonová odpověď na válku
Polsko v tom nejede samo. Tzv. Baltic Defense Line, ohlášená v lednu 2024, je společným projektem Estonska, Lotyšska a Litvy. Výstavba zahrnuje síť bunkrů, opěrných bodů a přístupových cest, která má čelit případné invazi. Každá země staví na vlastní náklady – a každá podle svého receptu.
Litva chce budovat obranu až 50 kilometrů do vnitrozemí. Plánuje mosty, které lze jednoduše zničit, zákopy i příkopy. Lotyšsko už začalo posilovat své východní křídlo na jaře 2024 a v příštích pěti letech investuje 303 milionů eur. Estonský ministr obrany Hanno Pevkur nicméně varoval, že tempo výstavby je pomalé a mělo by se zrychlit.
Betonová „dračí zuby“ – bloky určené k zastavení obrněných vozidel – se zatím hojně využívají hlavně na Ukrajině, kde se osvědčily proti ruskému postupu. Nyní se stávají součástí preventivní obrany v NATO.
Co bude dál?
Stavební práce na Eastern Shieldu začaly na podzim 2024 a jejich dokončení se plánuje na rok 2028. Podle současného tempa má být do konce roku 2026 zajištěno téměř 40 % východní a severní hranice Polska. Příprava je důkladná – a dlouhodobá.
Ve světě, kde „válka není, ale mír taky ne“, jak to vystihuje generál Dymanowski, je pro Polsko prevence víc než polovina vítězství. Ať už budou budoucí geopolitické hry jakkoli dramatické, beton, ocel a bažiny zřejmě budou v první linii dřív než jakýkoli diplomatický apel.
