Balená voda možná vypadá jako čistější alternativa vody z kohoutku, ale nová vědecká studie ukazuje, že s každou vypitou lahví přijímáme i tisíce mikroplastových částic.

Lidé, kteří pijí vodu z plastových láhví denně, přitom zkonzumují ročně až o 90 tisíc mikroplastů víc než ti, kteří pijí vodu z kohoutku. U těch se roční příjem odhaduje na „pouhé“ čtyři tisíce částic.

Mikroplasty vznikají rozpadem plastových lahví při výrobě, skladování i při kontaktu se slunečním zářením nebo výkyvy teplot. Podle autorů studie Unveiling the hidden chronic health risks of nano- and microplastics in single-use plastic water bottles: A review z kanadské Concordia University může mít konzumace mikroplastů vážné zdravotní dopady, od zánětů přes hormonální poruchy až po riziko rakoviny.

Věda a zdravíVěda a zdraví

Žvýkáte žvýkačky? Pak do sebe pumpujete mikroplasty. Ve studii propadly i „přírodní“ produkty

„Voda v plastových lahvích je vhodná pro nouzové situace, ale neměla by být každodenním řešením,“ varuje spoluautorka studie Sarah Sajediová.

Podle článku publikovaného v Journal of Hazardous Materials je průměrný roční příjem mikroplastů 39 tisíc až 52 tisíc částic na jednotlivce, přičemž u konzumentů balené vody se číslo zvyšuje právě o desítky tisíc navíc. Nejmenší částice, tzv. nanoplasty, přitom mohou pronikat hluboko do tkání, do krevního oběhu i do mozku.

Vědci upozorňují, že kvůli chybějícím standardizovaným metodám není možné přesně určit, z čeho se částice skládají nebo jaké konkrétní škody způsobují. Výzva k regulaci se proto netýká jen plastových lahví, ale i výzkumu samotného. Studie navrhuje zavedení jednotných testovacích metod a přechod na udržitelnější formy zásobování pitnou vodou.

Kvalitnější jídelníčekKvalitnější jídelníček

Češi jedí zdravěji než dřív: více masa a zeleniny, méně piva i tvrdého alkoholu