Uhelná elektrárna Chvaletice

Uhelná elektrárna Chvaletice

Zdroj: Shutterstock.com

Česká energetika: bezpečný provoz sítě vyžaduje uhelné bloky Chvaletic

Analýza ČEPS ukazuje, že úplné odstavení uhelné elektrárny Chvaletice by mohlo ohrozit stabilitu české elektrizační soustavy. Doporučuje proto dočasně zachovat dva bloky až do realizace technických opatření umožňujících bezpečné odstavení.

čtk

Provozovatel přenosové soustavy ČEPS doporučil dočasně zachovat provoz dvou ze čtyř bloků uhelné elektrárny Chvaletice. Tu se chystá energetická skupina Sev.en zhruba na přelomu roku odstavit. Podle analýzy ČEPS jsou ale bloky nezbytné pro bezpečný provoz tuzemské elektrizační soustavy. Naopak uzavření elektrárny Počerady a uhelné části teplárny Kladno, které Sev.en rovněž plánuje, provoz sítě neohrozí. Vyplývá to z dnes zveřejněné analýzy ČEPS. O dalším provozu elektráren rozhodne Energetický regulační úřad (ERÚ), který nyní bude posuzovat ekonomické náklady.

„Se stanoviskem vydaným ČEPS se nejprve musíme podrobně seznámit, protože do dnešního dne jsme neznali výsledky ani jak k těmto výsledkům zpracovatel došel. Zatím se proto nebudeme k závěrům ČEPS nijak vyjadřovat,“ řekla ČTK mluvčí skupiny Eva Maříková.

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) k výsledku analýzy řekl, že rozhodující je bezpečnost a spolehlivost dodávek elektřiny a tepla. „Respektujeme stanovisko ČEPS, další postup bude přesně podle energetického zákona. To znamená, že ERÚ nyní dopočítá výši ceny za službu poskytnutí výkonu,“ dodal Havlíček.

Skupina Sev.en podnikatele Pavla Tykače v závěru loňského listopadu ohlásila odstavení uhelných elektráren Počerady, Chvaletice a elektrárny s teplárnou v Kladně letos v prosinci, nejpozději v březnu 2027. Zdůvodnila to hrozbou trvalých ztrát kvůli výhledu tržních cen elektřiny a cen emisních povolenek. Elektrárny mají podle webu skupiny Sev.en instalovaný výkon dohromady zhruba 2400 megawattů (MW), kladenský zdroj navíc tepelný výkon víc než 950 MW.

Analýza ČEPS nyní ukázala, že úplné odstavení chvaletické elektrárny by v některých provozních stavech mohlo vést k problémům s řízením napětí v severní části přenosové soustavy, dále ke zvýšenému riziku přetížení vybraných vedení a ke zhoršení schopnosti obnovy soustavy v případě rozsáhlého výpadku elektřiny.

„Pro udržení systémové přiměřenosti je proto nezbytné dočasně zachovat dva bloky této elektrárny do doby realizace navazujících opatření. Jedním z nich je přestavba jednoho z chvaletických bloků na tzv. synchronní kompenzátor, který umožňuje odebírat jalový výkon,“ vysvětlil předseda představenstva ČEPS Martin Durčák. Tzv. jalový výkon se nevyužívá k vykonávání užitečné práce, ale je nezbytný pro fungování mnoha elektrických zařízení.

Nedostatek elektřiny v Česku po odstavení elektráren naopak podle studie nehrozí. Tuzemská energetika tak podle ČEPS bude mít i nadále po celý rok dostatek výrobních zdrojů i dovozních kapacit k pokrytí spotřeby elektřiny. Dostatečná zůstane také kapacita regulačního výkonu pro služby výkonové rovnováhy.

ČEPS v analýze zároveň navrhl několik opatření, která mají v budoucnu umožnit úplné odstavení Chvaletic. Kromě přestavby jednoho bloku na synchronní kompenzátor k nim patří instalace nových kompenzačních prvků (tlumivek), posílení tras 400 kV v severních Čechách a ověření nových záložních tras při výpadku sítě v provozní praxi. Tato opatření však podle provozovatele soustavy vyžadují investice, mezinárodní koordinaci, technické přípravy a testování a do jejich realizace je tak nutný alespoň omezený provoz elektrárny Chvaletice.

Výsledky analýzy nyní obdrží ministerstvo průmyslu a obchodu, ERÚ a skupina Sev.en. Regulační úřad bude řešit ekonomické náklady na další provoz uhelných bloků, ty totiž ČEPS v analýze nezkoumal. Na ERÚ bude i konečné rozhodnutí o dalším provozu elektráren.

Svaz energetiky ČR, který sdružuje nejdůležitější subjekty tuzemské energetiky, v souvislosti se zprávou apeloval na brzké zavedení tzv. kapacitních mechanismů, tedy systému, který by formou státní podpory garantoval investorům alespoň částečnou návratnost jejich investic do nových zdrojů.

„Pokles kapacity vyvolaný odstavením uhelných elektráren nelze kompenzovat pouze volným trhem. Prudce roste podíl obnovitelných zdrojů s málo řiditelnou výrobou a nové, řiditelné zdroje, budou fungovat jen v době, kdy obnovitelné zdroje vyrábět nebudou, tedy jen malou část roku. A z tohoto časově omezeného provozu se potřebné nové investice nezaplatí,“ upozornil výkonný ředitel svazu Josef Kotrba. Stát by tak podle něj měl co nejdříve nastavit a notifikovat kapacitní mechanismy pro nové zdroje, aby mohly následovat nezbytné investice.