Rychlý rozprodej zlatých rezerv ČNB koncem 90. let způsobil České republice obrovskou ztrátu
Vygenerováno v Nano Banana Pro
Česko ukvapeným prodejem zlata v devadesátkách prodělalo přes 130 miliard korun
Rychlý rozprodej zlatých rezerv ČNB koncem 90. let způsobil České republice obrovskou ztrátu. Kdyby tehdy zlato nebylo prodáno, jeho dnešní hodnota by státu přinesla stovky miliard navíc.
HLAVNÍ EKONOM TRINITY BANK, ČLEN NÁRODNÍ EKONOMICKÉ RADY VLÁDY
Se současným závratným růstem ceny zlata závratně narůstá také ztráta České republiky z kvapného rozprodeje „zlatého pokladu republiky“ koncem 90. let minulého století.
Přes takřka již třiceti lety pudila Českou národní banku k rychlému prodeji zlata obava, že když neprodá dostatečně hbitě, jiné centrální banky ji předeženou a jí nezbude nic jiného než prodávat za ještě nižší cenu. Ovšem i tak nakonec prodávala v období historicky takřka nejnižších cen zlata.
ČNB se tehdy během pár měsíců zbavila zlata střádaného už od dob Rakouska-Uherska, jehož centrální banka při zrodu Československa vytvořila základ jeho zlaté rezervy převedením více než tuctu tun žlutého kovu. Tuto rezervu v téže době rozšířilo zlato ze sbírky na zlatý poklad republiky, což byly dobrovolné příspěvky jejích obyvatel.
Jak zachycuje tabulka níže, tuzemská centrální banka se koncem 90. let zbavila zhruba 51 tun zlata. Utržila za něj přibližně 16 miliard korun, což kvůli inflaci odpovídá dnešním necelým 40 miliardám. Kdyby to samé množství zlata jako tehdy prodala dnes, utržila by 170 miliard, tedy reálně – po zohlednění inflace – o nějakých 130 miliard více.
Jeden – specifičtější – příklad za všechny ilustruje někdejší až obsesivní spěch ČNB při prodeji zlata. V roce 1998 vítězné mocnosti druhé světové války rozpustily Tripartitní komisi pro navrácení zlata uloupeného nacisty. V rámci konečného vypořádání ČNB obdržela od této komise zhruba 330 kilogramů zlata. Nelenila a obratem je prodala za 100 milionů korun, kteroužto částku takřka celou poslala do státního rozpočtu. Kvůli inflaci tehdejších 100 milionů odpovídá zhruba dnešním 225 milionům. Kdyby však ČNB uvedenou část zlata uloupeného nacisty prodávala až letos, nyní, vynese jí to 1,1 miliardy korun, tedy reálně takřka pětkrát tolik.
Ještě v roce 2000 se přitom představitelé ČNB nechávali slyšet, že prodejní cena kovu, které dosáhli v roce 1997 – 323 dolarů za unci – byla ještě úspěchem. V rychlosti likvidace zlatých zásob země jim však ve druhé polovině 90. let mohla z dnešní EU konkurovat jedině Malta. Ostatní centrální banky zemí EU postupovaly obezřetněji. Neprohloupily. Zhruba od roku 2005 totiž zlato začalo znatelně zhodnocovat, což jim do dnešních dní dalo přes 1100 procent výnosu. ČNB, respektive Česku zbyly oči pro pláč.
Samozřejmě, po bitvě je každý generál. Koncem 90. let, v geopoliticky klidné éře, nikdo nemohl tušit, jak závratně zlato zase podraží. ČNB však rozprodávala extrémním tempem i na poměry EU. Ostatní se takového kvapu vyvarovali, Česko ne.
