Tomáš Greif, produktový ředitel pražské technologické společnosti Braiins

Tomáš Greif, produktový ředitel pražské technologické společnosti Braiins

Braiins / Shutterstock.com, koláž Hrot 24

Bitcoin přechází z alternativního do mainstreamového investičního světa

Bitcoin se v roce 2025 definitivně dostal z kategorie alternativního či spekulativního aktiva a stal se plnohodnotnou součástí globálního finančního systému. Zvládl to navíc během roku, kdy jsme nebyli svědky nějakého dramatického cenového růstu. I přesto například do největšího bitcoinového ETF fondu IBIT přiteklo během dvanácti měsíců 25 miliard dolarů nového kapitálu.

Tomáš Greif

Celková hodnota fondu tak vzrostla na 65 miliard dolarů a IBIT se zařadil mezi třicet největších investičních fondů na světě. Deset největších bitcoinových ETF pak na konci roku kontrolovalo přibližně 1,3 milionu bitcoinů v hodnotě zhruba 114 miliard dolarů. Institucionální poptávka se tak ukázala být strukturální, nikoli spekulativní reakcí na krátkodobé cenové výkyvy.

Ještě významnější změnou je stále rostoucí akumulace bitcoinu na rozvahách veřejně obchodovaných společností. Motivace firem se přitom liší. Část z nich sází na dlouhodobý růst hodnoty, jiné staví produkty nativně založené na bitcoinu a další jej používají jako alternativu k držení hotovostních rezerv v dolarech nebo eurech. Celkově dnes firmy drží více než jeden milion bitcoinů.

Zdaleka největším hráčem je společnost Strategy, dříve MicroStrategy, která vlastní přes 670 tisíc bitcoinů, jen v roce 2025 jich nakoupila 226 tisíc. Tyto nákupy firma financuje kombinací emisí nových akcií, extrémně levného dluhu a prodejem strukturovaných produktů.

Jedním z nich je například STRC, známý jako Stretch. Produkt s cenou okolo 100 dolarů nabízí zhruba desetiprocentní dividendový výnos. Jeho cílem je konkurovat tradičním finančním produktům s nízkým fixním výnosem, které využívají velké investiční společnosti a fondy omezené svým investičním mandátem.

Vysoký výnos je postaven na předpokladu dlouhodobé asymetrie bitcoinu, který za posledních deset let rostl v průměru o 70 procent ročně. Strategy otevřeně počítá s tím, že i v následujících dvaceti letech může bitcoin růst průměrným tempem kolem 30 procent ročně.

Nabídkou vyššího výnosu se snaží přitáhnout kapitál z tradičního finančního světa a akumulovat další bitcoin. Lze očekávat, že v roce 2026 bude tento trend pokračovat a objeví se další kreativní produkty využívající bitcoin jako podkladové aktivum. ETF fondy a veřejně obchodované společnosti by tak mohly ke konci roku držet více než tři miliony bitcoinů.

I v Česku ale v roce 2025 proběhla řada důležitý událostí, které měly i mezinárodní ohlas. Došlo například ke změnám ve zdanění kryptoměn, které jsou po třech letech držení osvobozeny od daně podobně jako akcie. To představuje významný posun ve vnímání bitcoinu jako standardního investičního aktiva. Česká národní banka se navíc jako jedna z mála centrálních bank vážně zabývala možností využití bitcoinu ve svých rezervách a publikovala obsáhlý report analyzující jeho historii, bezpečnost, výkonnost a korelaci s ostatními aktivy.

Výsledkem je testovací nákup koše kryptoměn v objemu jednoho milionu dolarů, který ČNB umožní sledovat jejich vývoj z dlouhodobé perspektivy. Stala se tak vůbec první centrální bankou na světě, která přímo nakoupila kryptoměny.

A rozvíjí se i alternativní využití. Například se výrazně zvýšil objem úvěrů krytých bitcoinem. Česká společnost Firefish, do níž Braiins v rámci předloňského seedového investičního kola vstoupili, již poskytla úvěry v celkovém objemu téměř tří miliard korun se zástavou přibližně 3 500 bitcoinů.

Rok 2025 tak ukázal, že se bitcoin stává nedílnou součástí tradičního finančního světa. A tento trend bude pokračovat. Statisíce bitcoinů se přesunou z burz do fondů nebo na rozvahy velkých firem a poroste tlak na úpravu regulatorních pravidel tak, aby bylo možné bitcoin plnohodnotně využívat jako kolaterál v bankovním sektoru. Ať už se vám institucionalizace bitcoinu líbí nebo ne, tak se stal pevnou součástí finančního systému.

Autor je produktový ředitel pražské technologické společnosti Braiins

Máte co říci? Pošlete nám svůj komentář na komentare@hrotmedia.cz