Ruští vojáci převlečení za turisty by převzali kontrolu nad ostrovem Hiiumaa, kam by dorazily dvě výsadkové lodě z Baltské flotily, popisuje scénář (ilustrační foto)
Shutterstock.com
Hybridní válka 2.0
Scénář zkázy NATO: Putin může alianci zcela rozbít, stačí mu k tomu Estonsko
Ruské akce u estonských hranic a narůstající napětí v Pobaltí znovu otevírají otázku, jak by vypadala skutečná invaze Kremlu proti členské zemi NATO. Politolog z univerzity, jež vzdělává německé důstojníky, ve své knize popisuje scénář, podle kterého by Moskva mohla do pár let otestovat odhodlání Aliance útokem na Estonsko – a tím přepsat bezpečnostní mapu Evropy.
editor
Estonsko znovu čelí ruským provokacím, které připomínají, že Pobaltí zůstává jedním z nejzranitelnějších míst NATO. Po incidentu, kdy se 10. října u hraničního přechodu v Saatské botě objevilo sedm ozbrojených mužů bez insignií, Tallinn dočasně uzavřel tamní silnici.
O tři týdny dříve obvinil Moskvu z narušení vzdušného prostoru třemi stíhačkami MiG-31. K tomu se přidávají opakované přelety dronů nad Evropou, z nichž část nese známky ruského původu.
Německý politolog Carlo Masala považuje tyto kroky za test hranic a reakce Západu. Tento profesor Univerzity Bundeswehru, která vzdělává důstojníky německých ozbrojených sil, v rozhovoru pro Newsweek upozornil, že právě Estonsko je nejpravděpodobnějším cílem, pokud by Rusko po válce na Ukrajině hledalo další cestu k upevnění svého vlivu.
Ve své knize If Russia Wins: A Scenario Masala popisuje, jak by Moskva mohla využít situaci po možném vítězství na Ukrajině k zahájení bleskové operace proti Estonsku.
Podle něj by „ruské vítězství“ neznamenalo jen příměří, ale kapitulaci Kyjeva. Ukrajina by přišla o pětinu svého území, přijala neutralitu zakotvenou v ústavě a zůstala bez reálných bezpečnostních záruk.
Prezident Volodymyr Zelenskyj by byl nahrazen proruským vůdcem a z armády by zbyl jen stín původní síly. Takový výsledek by Moskvu povzbudil k dalším krokům – a pozornost by se obrátila k Pobaltí.
Masala varuje, že k novému útoku by mohlo dojít už v roce 2028. V jeho scénáři Kreml vyhodnotí, že NATO není připravené riskovat světovou válku kvůli malé zemi na severovýchodním okraji Evropy. Pokud by článek 5 o kolektivní obraně zůstal neaktivní, znamenalo by to podle něj konec Aliance.
Americká pozornost se mezitím přesouvá k Pacifiku a napětí s Čínou. Zatímco Evropa navyšuje rozpočty na obranu, produkce zbraní a techniky zůstává nedostatečná.
Masala poukazuje i na politickou nejistotu – návrat Donalda Trumpa by mohl přinést omezenou podporu NATO, zatímco v Evropě sílí pravicové vlády méně ochotné postupovat jednotně, popisuje jeho myšlenky americký Newsweek.
Jeho scénář počítá i s širším geopolitickým rámcem. V Jihočínském moři by se podle něj rozhořel spor mezi Čínou a Filipínami o útes Second Thomas Shoal (pojmenovaný po britském mořeplavci Thomasovi Gilbertovi), který by přinutil Washington rozptýlit pozornost a zdroje.
Moskva by zároveň destabilizovala Evropu novou migrační vlnou – vydáváním víz pro Syřany, Afghánce či Súdánce. Poté by přišel klíčový okamžik.
Na jaře 2028 by v estonském městě Narva s převážně ruskojazyčným obyvatelstvem propukly demonstrace, údajně kvůli „útlaku ruské menšiny“.
Dezinformační kampaně by posílily obraz Tallinnu jako nepřítele Rusů. Brzy ráno 27. března by městem otřásly výbuchy a ruská armáda by během několika hodin Narvu obsadila – za tiché podpory části místních obyvatel.
Současně by ruští vojáci převlečení za turisty převzali kontrolu nad ostrovem Hiiumaa (druhým největším v Estonsku), kam by dorazily dvě výsadkové lodě z Baltské flotily.
Ostrov by se stal opěrným bodem blokádymezi Petrohradem a Kaliningradem. Běloruský diktátor Alexandr Lukašenko by mezitím poslal jednotky k litevské hranici, aby Západ zmátl.
Masala tvrdí, že Moskva by se nesnažila o klasické „dobývání území“, ale o psychologický útok na jednotu NATO. Kreml by hovořil o „ochraně ruských menšin“ – stejná záminka, jaké použil při invazi na Ukrajinu v roce 2014. Hlavní cíl by byl jiný: rozdělit Alianci a ukázat, že USA ani Evropa nejsou schopny kolektivní obrany.
Politolog zdůrazňuje, že i kdyby Putin nebyl u moci, imperiální ambice zůstanou. „Nejde jen o Putina. Celý režim sdílí představu o obnovení ruského vlivu. Pokud Putin padne, může ho nahradit někdo ještě tvrdší,“ varuje Masala v rozhovoru pro Newsweek.
Jeho kniha tak funguje jako varování – nejen před budoucí válkou, ale i před slabostí, kterou by Rusko mohlo využít. Estonsko se dnes může zdát malé a nedůležité, ale právě tam by se mohlo rozhodnout, zda NATO přežije, nebo skončí jako nepoužitelná hračka ze studené války.
