Ruské lodě u pobřeží Pacifiku (ilustrační foto)
Shutterstock.com
Mírová smlouva neexistuje
Napětí v Pacifiku: ruská armáda blokuje vody u sporných ostrovů, Japonsko varuje před novou tichomořskou krizí
Podle analytiků může být zákaz součástí širší strategie Kremlu, jak upevnit kontrolu nad spornými ostrovy a demonstrovat sílu vůči Japonsku i Západu.
editor
Rusko zavedlo zákaz pro cizí lodě, aby vplouvaly do vod kolem jižních Kurilských ostrovů. Konkrétně jde o Šikotan, Kunašir, Iturup a skupinu nejjižnějších ostrůvků – známých jako Habomajské. Všechny si dlouhodobě nárokuje Japonsko.
Podle tokijského deníku Sankei šinbun proti rozhodnutí okamžitě protestovalo diplomatickou cestou. Krok přichází v době, kdy ruská armáda v oblasti pořádá střelby a vojenská cvičení, zatímco Japonsko provádí vlastní manévry napříč zemí.
Podle Úmluvy OSN o mořském právu mají všechny země právo na „pokojné proplutí“ (anglicky innocent passage) lodí přes teritoriální vody jiných států, pokud tím nenarušují jejich bezpečnost nebo pořádek.
Moskva však oznámila, že toto právo pozastavuje – s odkazem na národní bezpečnost. Zákaz se týká všech vojenských a vládních plavidel, která nejsou registrována v Rusku, píše zpravodajský web Newsweek.
USA tvrdě zasáhly ruský ropný průmysl v Evropě. Jedné zemi hrozí kolaps
Podle oficiálních zdrojů nebyl uveden přesný důvod ani délka trvání opatření. Ruská armáda však potvrdila, že od 10. října do 1. listopadu probíhají severně od ostrova Šikotan cvičné střelby.
To může být formální záminka k uzavření oblasti, kterou Moskva dlouhodobě využívá ke svým vojenským aktivitám v Tichém oceánu. Kurilské ostrovy zůstávají jedním z nejcitlivějších bodů rusko-japonských vztahů.
Sovětský svaz je obsadil na konci druhé světové války v roce 1945, přestože tehdy ještě platila dohoda o neutralitě mezi Tokiem a Moskvou. Japonsko ostrovy dodnes označuje za „Severní teritorium“ a požaduje jejich navrácení.
Ruské ministerstvo zahraničí ale trvá na tom, že ostrovy byly „legálně převedeny“ na Sovětský svaz na základě poválečných dohod mezi vítěznými mocnostmi a v souladu s Chartou OSN. Tento výklad Japonsko dlouhodobě odmítá a považuje ruskou přítomnost za nelegální okupaci.
Moskva se v posledních letech snaží svou pozici na Kurilech posílit – nejen vojensky, ale i infrastrukturně. Na ostrovech probíhají stavební projekty, vznikají nové vojenské základny a radarové systémy.
Pro Rusko jsou Kurily strategicky cenné, protože ovládají přístup k severnímu Pacifiku a poskytují vojenskou oporu vůči Japonsku, které je klíčovým spojencem USA.
Západní analytici upozorňují, že ruský zákaz může být testem reakce Japonska i Washingtonu. Spojené státy mají s Tokiem obrannou dohodu a případné ohrožení japonského území by mohlo být považováno za útok i na americké zájmy. Zatím však Tokio reaguje zdrženlivě a omezilo se na diplomatický protest.
Požár na moři
Japonské ministerstvo zahraničí ve svém prohlášení uvedlo, že „vláda země bude pokračovat v úsilí o vyřešení otázky svrchovanosti čtyř severních ostrovů a uzavření mírové smlouvy s Ruskem,“ cituje Newsweek. Mírová dohoda mezi oběma zeměmi dodnes neexistuje – téměř osmdesát let po skončení války.
Jak dlouho ruský zákaz potrvá, není jasné. Podle mezinárodního práva může stát omezit „pokojné proplutí“ pouze dočasně a jen tehdy, pokud je to nezbytné pro ochranu jeho bezpečnosti. Tokio proto zvažuje, zda kroky Moskvy nejsou porušením Úmluvy OSN o mořském právu.
Rusko se každopádně zdá být odhodláno upevnit svou kontrolu nad Kurily. Odborníci varují, že tento spor, často přehlížený ve stínu války na Ukrajině, by se mohl stát dalším ohniskem geopolitického napětí ve východní Asii.
