Čína vypnula ruskou elektřinu: Konec výhodného obchodu?
Shutterstock.com
Elektřina z Ruska už se Číně nevyplatí. Peking utáhl kohoutky
Ještě před pár lety to vypadalo jako výhodný obchod pro obě strany. Rusko mělo přebytek elektřiny, Čína hlad po energiích. Toky proudily, smlouvy běžely až do roku 2037, a východní energetická osa se zdála být zabetonovaná. Jenže začátkem ledna 2026 se všechno změnilo. Čína ze dne na den utáhla kohoutky. Neodebere ani kilowatthodinu – a to ani v minimálních smluvních objemech.
šéfredaktor
Těžko si představit silnější gesto. Podle listu Kommersant, na který se odvolává Reuters, to není žádné dočasné přerušení. Je to absolutní „stopka“. Ačkoliv smlouva zůstává formálně v platnosti, energetická výměna – alespoň z ruské strany – končí. A nikdo z aktérů zatím nenaznačuje, že by se to mělo rychle změnit.
Když je ruská elektřina dražší než domácí zdroje
Překvapení? Možná. Ale z pohledu Pekingu ryze racionální krok. Poprvé v historii se totiž ruská elektřina stala pro čínské odběratele příliš drahou. Domácí ceny v Číně jsou nyní nižší než ty, za které Moskva vyváží.
Inter RAO, ruský monopolní vývozce elektřiny, tvrdí, že obě strany „aktivně hledají příležitosti“ pro další obchodování. Ale zatímco diplomati mluví o „prostorách pro diskusi“, zdroje Kommersantu jsou přímočařejší – obnovení dodávek v roce 2026 se podle nich nejeví jako pravděpodobné.
Ruské ministerstvo energetiky si nechává zadní vrátka: kdyby Peking projevil zájem a podařilo se dohodnout výhodné podmínky, dodávky mohou být obnoveny. Jenže signály z druhé strany jsou zatím chladné.
Jak se vypařily miliardy kilowatthodin
Pohled na čísla napovídá, že krize nevznikla přes noc. V roce 2022 Rusko vyvezlo do Číny rekordních 4,6 miliardy kilowatthodin. O rok později už to bylo jen 3,1 miliardy. V roce 2024 se objem smrskl na pouhých 0,9 miliardy – a v prvních devíti měsících roku 2025 spadl až na 0,3 miliardy kilowatthodin.
Za propadem stojí kombinace tří krizí: nedostatek kapacit na ruském Dálném východě, rostoucí domácí poptávka po energii a propad hydroelektrické výroby ve východních oblastech. To vše spolu s přetíženou přenosovou soustavou znemožnilo udržet exportní objemy.
Na papíře sice smlouva platí až do roku 2037, ale v reálu je to jako s nefunkční zásuvkou – zapojeno, ale bez proudu.
Chlad mezi spojenci
K přerušení dodávek došlo v době, kdy celkové obchodní vztahy mezi Ruskem a Čínou začínají chladnout. Podle čínské celní správy dosáhl oboustranný obchod v roce 2025 hodnoty 228,1 miliardy dolarů – to je pokles o 6,9 % oproti rekordnímu roku 2024 a první propad za posledních pět let.
Zatímco čínský vývoz do Ruska klesl téměř o 10 %, především kvůli 46% propadu prodeje automobilů, ruský export do Číny se snížil o 3,4 %. Na vině jsou hlavně nízké ceny ropy.
Zda jde o přechodný výkyv, nebo začátek dlouhodobého odklonu, ukáže čas. Ale rozhodnutí Pekingu odpojit se od ruské elektřiny je signál, který rezonuje daleko za hranice energetiky. Ve světě, kde se ekonomické partnerství mění rychleji než počasí v sibiřské tundře, je i „strategické přátelství bez limitů“ náchylné k přepětí.
