NIS se na seznam dostala kvůli tzv. „sekundárnímu riziku“ – tedy kvůli ruskému vlastnickému podílu, který Washington považuje za strategickou hrozbu
Shutterstock.com
Tlak z Bílého domu
USA tvrdě zasáhly ruský ropný průmysl v Evropě. Jedné zemi hrozí kolaps
Srbský ropný gigant NIS, klíčový hráč v regionu Balkánu, čelí bezprecedentní krizi poté, co USA po sérii odkladů aktivovaly sankce kvůli jeho ruskému vlastnictví.
editor
Americký Úřad pro kontrolu zahraničních aktiv (OFAC) po měsících odkladů uvedl do praxe sankce proti společnosti Naftna Industrija Srbije (NIS), jedinému producentoviropy v Srbsku, který je pod kontrolou ruské společnosti Gazprom něfť.
Krok Washingtonu zasahuje samotné srdce srbského energetického sektoru a může mít vážné hospodářské dopady nejen pro Srbsko, ale i pro celý Balkán, píše ekonomický web Oilprice.com.
NIS je jednou z nejziskovějších společností v Srbsku a jedním z největších domácích exportérů, zaměstnává přibližně 11 tisíc lidí v zemi a okolním regionu.
Firma nyní oznámila, že jí nebyla prodloužena zvláštní licence od amerického ministerstva financí, která umožňovala pokračovat v obchodních operacích navzdory tomu, že byla od ledna uvedena na sankčním seznamu.
Výjimka, odkládaná už osmkrát, nyní definitivně skončila. „Společnosti nebyla prodloužena speciální licence, která umožňovala plynulý provoz,“ uvedl podnik v prohlášení s tím, že má zatím dostatek zásob pro zajištění výroby i provozu čerpacích stanic.
Cílem sankcí je zabránit financování ruské války na Ukrajině prostřednictvím energetických firem kontrolovaných Kremlem. NIS se na seznam dostala kvůli tzv. „sekundárnímu riziku“ – tedy kvůli ruskému vlastnickému podílu, který Washington považuje za strategickou hrozbu, uvádí Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda ve spolupráci s Oilprice.com.
Gazprom něfť, dceřiná společnost Gazpromu, drží 44,9 procenta akcií NIS, zatímco srbský stát vlastní 29,9 procenta. Zbytek je v rukou menších akcionářů.
Přestože se struktura vlastnictví v posledních měsících několikrát měnila, skutečná kontrola zůstává v ruských rukách. Gazprom dokonce v září převedl část svého podílu na jinou petrohradskou dceřinou firmu, patrně ve snaze sankce obejít.
Srbsko sice opakovaně odsoudilo ruskou invazi na Ukrajinu, avšak odmítlo se připojit k západním sankcím proti Moskvě. Země zůstává silně závislá na ruském plynu a prezident Aleksandar Vučić otevřeně přiznal, že situace kolem NIS staví Bělehrad do těžké pozice.
Pomoc z Chorvatska
„Už nemáme o čem jednat s Američany. Spojené státy uplatňují svou vůli a Evropa ji následuje,“ prohlásil srbský prezident s tím, že chce hledat řešení přímo s Ruskem.
Odborníci varují, že důsledky mohou být citelné: kromě narušení dodávek ropy a pohonných hmot hrozí i zdražení benzinu a dieselových paliv, která NIS pokrývá z více než 80 procent srbské spotřeby.
Sankce se mohou promítnout i do regionu, protože firma působí také v Chorvatsku, Bosně a Hercegovině, Rumunsku či Bulharsku.
Zatímco Bělehrad zvažuje, jak situaci zvládnout, překvapivý návrh přišel právě z Chorvatska. Ministr hospodářství Ante Šušnjar uvedl, že jeho země je připravena NIS odkoupit, pokud by to Srbsko vnímalo jako možné řešení.
„Naše státní společnost Jadranski Naftovod s NIS spolupracuje už čtyřicet let. Nejde nám o dominanci na trhu, ale o stabilitu dodávek,“ řekl.
Srbsko se k nabídce zatím nevyjádřilo. Země, která od roku 2009 usiluje o vstup do Evropské unie, se tak ocitla v dalším geopolitickém sevření – mezi tlakem Západu, energetickou závislostí na Rusku a vlastními hospodářskými zájmy.
Pokud se nepodaří najít kompromis, může být případ NIS dalším důkazem, jak hluboko zasahují energetické sankce do evropské politiky i stability celého Balkánu.
