Útoky dronů Kyjeva na ruské rafinerie jsou smrtící a přesné. Jejich dopady jsou navíc cítit i ve vzdálených regionech Asie
Shutterstock.com
Palivová krize
Ukrajinské překvapení: útoky na ruské rafinerie dopadají na Střední Asii. Nejvíce trpí Tádžikistán a Kyrgyzstán
Po sérii útoků na ruské rafinerie omezila Moskva vývoz paliv. Krize se rychle přelila do Střední Asie, kde prudce zdražil benzin i nafta.
editor
Ruské palivové trhy čelí po útocích Ukrajiny na rafinerie akutnímu nedostatku benzinu a nafty. Aby Moskva zabránila výpadkům zásob na domácím trhu, omezila vývoz paliv. To ovšem vyvolalo dominový efekt napříč postsovětskými republikami Střední Asie, které jsou na ruské energii dlouhodobě závislé.
Tádžikistán patří mezi nejpostiženější země, píše globální ekonomický web Oilprice.com. Dováží téměř veškeré pohonné hmoty z Ruska, a přestože má s Moskvou bilaterální dohody o dovozu, ceny prudce vzrostly. Litr benzinu zde stojí až 1,30 dolaru (přes 27 korun) – nejvíce v regionu.
V reakci na výkyvy se tádžická města snaží přecházet na alternativní zdroje energie. Taxikáři i veřejná doprava v Dušanbe častěji využívají zkapalněný plyn nebo elektřinu. Přesto země plánuje letos z Ruska dovézt 500 tisíc tun paliv, což je o téměř 50 tisíc tun více než loni.
Podobně zranitelný je Kyrgyzstán, který dováží přes 90 procent svých pohonných hmot z Ruska. Formálně sice spadá pod výjimky v rámci Euroasijské hospodářské unie, přesto se potýká s růstem cen a občasnými výpadky dodávek.
Ekonomka Nurgul Akimovová upozorňuje, že země má jen omezené možnosti, jak závislost snížit: „Alternativní dodavatelé by vyžadovali velké investice do infrastruktury a jejich palivo by bylo dražší,“ řekla pro Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda.
Uzbekistán, nejlidnatější stát regionu, se snaží předcházet podobným problémům. Kromě ruských dodávek rozšířil odběr z Kazachstánu a Turkmenistánu. I když má vlastní ropné zásoby, nedostatečná infrastruktura brání většímu využití.
V roce 2024 zdejší těžba činila zhruba 63 tisíc barelů denně. Vláda proto plánuje modernizaci rafinerií a přilákání zahraničních investorů, aby se země stala energeticky soběstačnější, informuje web Oilprice.com.
Kazachstán má díky rozsáhlým ropným polím a moderním technologiím výhodu. Produkuje kolem 14 milionů tun ropných produktů ročně a dováží z Ruska pouze menší část. Přesto i zdejší trh zasáhly problémy s ruskými rafineriemi.
USA tvrdě zasáhly ruský ropný průmysl v Evropě. Jedné zemi hrozí kolaps
Astana v květnu zavedla půlroční zákaz vývozu paliv a posílila kontroly proti pašování, aby zabránila nedostatku na svém území. Zákaz má skončit v listopadu. Do roku 2040 chce Kazachstán zvýšit export paliv do Číny, Indie i sousedních zemí regionu.
Turkmenistán zůstává krizí téměř nedotčen. Díky obrovským zásobám ropy a plynu a státem kontrolovaným cenám si udržuje stabilní domácí trh.
Podle tamních úřadů země letos překročila výrobní plány u benzinu a nafty, což sice nelze nezávisle ověřit, ale potvrzuje to její pozici exportéra. Turkmenistán denně produkuje přibližně 275 tisíc barelů ropy a posiluje vývoz do Uzbekistánu a Afghánistánu.
Ruské problémy tak znovu ukazují, jak křehká je energetická rovnováha v postsovětském prostoru. Země, které spoléhaly výhradně na Moskvu, nyní hledají nové zdroje – a ty, které mají vlastní rezervy, z krize naopak profitují.
