Rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa vyvolalo v několika zemích EU paniku
koláž Hrot24 / Shutterstock.com
Už nejen Srbsko
Ropná panika v Evropě: Trumpovy sankce míří na Lukoil, několika zemím hrozí vypnutí rafinerií
Evropský jih stojí před energetickou krizí. Washington rozšiřuje sankce proti ruským ropným gigantům a Rumunsko s Bulharskem horečně hledají cestu, jak udržet své rafinerie v provozu – i za cenu znárodnění.
editor
Rumunsko a Bulharsko čelí závodu s časem. Obě země se snaží zabránit odstávce klíčových ropných rafinerií vlastněných ruským Lukoilem dříve, než 21. listopadu vstoupí v platnost nové americké sankce proti ruským energetickým gigantům Lukoil a Rosněfť.
Rozhodnutí Washingtonu vyvolalo v několika zemích EU paniku, protože hrozí narušení zásobování palivy a další ztráta energetické stability. O problému píše web Politico.
V Bulharsku poslanci schválili zákon, který umožní vládě převzít kontrolu nad rafinerií Lukoilu v Burgasu – největším podnikem svého druhu na Balkáně.
Kabinet tak získá pravomoc jmenovat krizového správce, schválit prodej firmy nebo v krajním případě rafinerii znárodnit. Sofie zároveň žádá Washington o výjimku ze sankcí, aby mohl provoz pokračovat.
USA tvrdě zasáhly ruský ropný průmysl v Evropě. Jedné zemi hrozí kolaps
Podobně postupuje i Rumunsko, kde Lukoil vlastní rafinerii Petrotel v Ploješti. Bukurešť zvažuje žádost o „prodloužení lhůty“ pro uplatnění sankcí, zatímco připravuje vlastní plán.
„Jsme připraveni na všechny scénáře,“ uvedl ministr energetiky Bogdan-Gruia Ivan pro Politico. Cílem vlády je podle něj zajistit energetickou stabilitu země, ale zároveň „zastavit financování Ruské federace“.
Washington i Evropská komise odmítly situaci komentovat. Nejistotu zvýšilo i rozhodnutí švýcarské společnosti Gunvor, která stáhla nabídku na koupi mezinárodních aktiv Lukoilu poté, co ji americké ministerstvo financí ostře kritizovalo.
Podobné problémy řeší i další země EU. Německo pro svou rafinerii Schwedt, kterou ovládá Rosněfť, získalo šestiměsíční výjimku, zatímco maďarský premiér Viktor Orbán odjel do Washingtonu vyjednávat o povolení k dovozu ruské ropy potrubím.
Podle expertů by zastavení provozu mělo pro obě země odlišné důsledky. Bulharská rafinerie pokrývá až 80 procent domácí spotřeby paliv a její uzavření by mohlo zemi nechat „bez benzinu do konce roku,“ varuje Martin Vladimirov z think-tanku Center for the Study of Democracy.
Rumunská Petrotel vyrábí přibližně pětinu paliv na trhu a její výpadek by znamenal několik měsíců mírného zdražení, doplňuje analytička Ana Otilia Nuțuová z organizace Expert Forum.
Zastavení výroby by ale mohlo ovlivnit i dovoz paliv do Moldavska – a poskytnout Rusku další prostor k propagandě. Moldavská vláda už proto navrhla odkoupit aktiva Lukoilu na svém území a požádala USA o odklad sankcí.
Přitvrdí Unie?
Podle odborníků na ruský energetický sektor by rafinerie mohly zůstat v provozu, pokud se podaří zachovat stávající personál a získat kvalifikované odborníky. Skutečný problém ale spočívá v nalezení nových investorů.
„Rafinerie jsou dobře vedené, ale najít kupce ochotného převzít právní a pojistná rizika, drahé dodávky a potřebu neustálých investic bude velmi obtížné,“ uvedl bývalý manažer Lukoilu.
Bulharská rafinerie má hodnotu zhruba 1,5 miliardy dolarů a je dlouhodobě zisková. Oproti tomu rumunská Petrotel je zadlužená a v roce 2023 měla obrat pod 40 milionů eur. „Potřebuje obrovské investice,“ říká Nuțuová.
Sofijský parlament přijal krizový zákon během pouhých 30 sekund. Opozice varuje, že takový postup může vést k chybám i soudním sporům. „Nakonec nás Lukoil zažaluje a peníze skončí zase v Rusku,“ varoval opoziční poslanec Ivajlo Mirčev.
Podle expertů by se jakýkoli prodej ruských aktiv měl koordinovat na úrovni EU, aby se zabránilo obcházení sankcí. Litevský ministr energetiky Žygimantas Vaičiūnas vyzval Brusel, aby potenciální kupce předem prověřoval. „Evropská komise má právo na dohled – a v tomto případě by ho měla plně využít,“ uvedl.
