Západní daně, technologie i dodavatelské řetězce dál posilují ruskou ekonomiku, zdůrazňují kritici
koláž Hrot24 / Shutterstock.com
Pokladna Moskvy
Západní peníze pro Kreml: firmy Rusku stále platí obří sumy na daních, pomáhají tím jeho ekonomice
Navzdory sankcím a morálním apelům řada západních firem z Ruska stále neodešla. Jen německé společnosti podle nové studie zaplatily Kremlu od roku 2022 na daních přes 1,7 miliardy eur – částku, která by mohla pokrýt výrobu tisíců útočných dronů.
editor
Navzdory ruské invazi na Ukrajinu zůstává více než polovina německých firem, které zde působily před válkou, stále aktivní v zemi Vladimira Putina.
Podle nové analýzy zaplatily od roku 2022 tamnímu režimu na daních přes 1,7 miliardy eur (přes 40 miliard korun) – částku, která by mohla financovat tisíce útočných dronů. Kritici varují, že podniky tím fakticky podporují ruskou válečnou ekonomiku.
Podle organizace B4Ukraine a Kyjevské ekonomické školy patří německé společnosti mezi největší plátce do ruské státní pokladny hned po firmách z USA, píše zpravodajský web Euronews.
Jen v roce 2024 jejich odvody dosáhly zhruba 594 milionů eur (14,5 miliardy korun). Od začátku války se celková suma vyšplhala k hranici dvou miliard eur ročně, tedy zhruba 50 miliard korun.
„Je to dost na financování deseti tisíc útočných dronů mířících na ukrajinská města,“ píše server Euronews. „Firmy svými daněmi přímo podporují ruskou válečnou ekonomiku,“ dodává ve stejném článku Nezir Sinani, ředitel iniciativy B4Ukraine.
Značná část těchto podniků vyrábí běžné spotřební zboží – například sýrový gigant Hochland nebo výrobce stavebních materiálů Knauf. Oba tvrdí, že ruskou agresi odsuzují, přesto na tamním trhu zůstávají.
„Z právního hlediska se nedopouštějí ničeho špatného. Mnohé z těchto firem, jako například výrobce sýrů Hochland nebo Knauf, v zásadě neporušují předpisy EU,“ podotýkají Euronews.
Hochland v zemi provozuje tři továrny, včetně jedné jen pár desítek kilometrů od ukrajinských hranic. Firma argumentuje odpovědností vůči svým zaměstnancům a obavami, že při odchodu by profitoval samotný ruský stát.
Odchod ze země je totiž čím dál dražší. Moskva zvýšila daň z prodeje zahraničních aktiv z 15 na 35 procent, zároveň vyžaduje až 60procentní slevu při prodeji firem. Transakce nad 50 miliard rublů (okolo 13 miliard korun) navíc musí schválit Vladimir Putin osobně.
Další firmy, jako právě Knauf, čelí přímé kritice. Německá televize ARD informovala, že stavební materiály Knaufu byly použity při ruské obnově zničeného Mariupolu – města, které po brutálním obléhání v roce 2022 leží v ruinách.
Knauf obvinění odmítá s tím, že své produkty prodává pouze nezávislým distributorům a nemá žádné vazby na ruské ministerstvo obrany. Firma zároveň oznámila záměr z Ruska odejít, ale prodej závodů zatím ztroskotal.
Podle zprávy Kyjevské ekonomické školy, organizace B4Ukraine a iniciativy Squeezing Putin Initiative zaplatily mezinárodní společnosti, které stále působí v Rusku, Putinovu státu jen v roce 2024 na daních nejméně 17,2 miliardy eur (420 miliard korun).
Od ruské invaze na Ukrajinu začátkem roku 2022 dosáhla celková částka více než 51,8 miliardy eur (tedy okolo 1,26 bilionu korun).
Peníze na bomby a drony
Zatímco Berlín poskytl Kyjevu 44 miliard eur (přes bilion korun) ve vojenské a humanitární pomoci, přítomnost německých firem v Rusku tuto dobře míněnou iniciativu podle kritiků oslabuje. Daně, technologie i dodavatelské řetězce totiž dál posilují ruskou ekonomiku.
Z celkových více než čtyř tisíc zahraničních společností působících v Rusku po invazi jich pouze 12 procent skutečně odešlo. Přes 54 procent zůstává aktivních, a u německých firem jde o zhruba 55 procent. Pouze 74 z nich své podnikání v zemi úplně ukončilo, uvádějí Euronews.
Sinani je proto vyzývá k úplnému odchodu: „Firmy by měly prostě předat klíče a odejít. Každý den, kdy tam zůstávají, pomáhají financovat válku, která ničí tisíce životů,“ řekl.
