YFQ-44, interně pojmenovaný „Fury“, je bezpilotní bojový letoun, který v současné době vyvíjí společnost Anduril Industries
Foto: Anduril Industries (oficiální presskit k letadlu YFQ-44)
Dronová smršť: USA pošlou do boje tisíc strojů řízených umělou inteligencí po boku stíhaček F-35
Spojené státy spouštějí největší revoluci ve vojenském letectví za poslední dekády. Tisíc dronů má v budoucnu doplnit pilotované stíhačky F-35 v roli „digitálních wingmanů“ – samostatně startovat, létat i bojovat díky umělé inteligenci.
Redaktor junior
Americká technologická společnost Anduril poprvé otestovala ve vzduchu svůj experimentální dron YFQ-44A. Vyvíjí ho pro americké vojenské letectvo v rámci programu tzv. „collaborative combat aircraft“ (CCA) – tedy bezpilotních letounů, které budou v budoucnu operovat po boku stíhaček F-35 nebo F-47.
Firma slibuje, že její stroj, interně nazvaný Fury (tedy Zuřivost), bude už od prvního dne částečně autonomní – dokáže samostatně vzlétnout, létat i přistát bez zásahu pilota.
Před časem to oznámil americký vládní úředník zodpovědný za armádní letecké síly Troy Meink, informuje specializovaný web Defense News.
První let měl proběhnout už v polovině října, jen několik týdnů poté, co konkurenční firma General Atomics úspěšně otestovala svůj model YFQ-42A v Kalifornii.
Nakonec k němu ale nedošlo kvůli americkému vládnímu „shutdownu“. Jde o opatření, které nejrůznější úřady a agentury nutí šetřit, protože není schválený rozpočet USA na další období.
„Je to něco, co je mimo mou kontrolu. Nemůžu financovat vládu,“ posteskl si Palmer Luckey, americký technologický vizionář, miliardář a zakladatel Andurilu, který usiluje o množství hi-tec armádních zakázek v USA i ve světě.
Nakonec se ale firma dočkala. Podle webu Defense News otestovala svůj nejmodernější stroj ve vzduchu před začátkem víkendu.
„Dron YFQ-44A společnosti Anduril v pátek provedl svůj první let na neidentifikovaném testovacím místě v Kalifornii,“ napsal server zaměřený na obranu a obranný průmysl.
YFQ-44A od Andurilu během pozemního testování
Foto: USAF (oficiální PR materiály)
Americká federální vláda od 1. října, kdy začal nový rozpočtový rok, funguje bez schváleného financování. Část úřadů musela omezit provoz a zhruba 670 tisíc státních zaměstnanců bylo posláno na nucené volno bez výplaty, kterou dostanou zpětně.
Dalších asi 730 tisíc pracovníků, označených za nezbytné – včetně vojáků, policistů, letových dispečerů či zdravotníků – nadále pracuje, avšak rovněž bez okamžité výplaty mzdy.
Program CCA je nicméně pro americké letectvo jednou z priorit příští dekády. Plán počítá s vytvořením flotily zhruba tisíce poloautonomních dronů, které budou doprovázet pilotované letouny, poskytovat průzkumné informace, rušit nepřátelské signály nebo sloužit jako návnady pro protivzdušnou obranu.
Achillova pata NATO se mění v jeho zbraň: Via Baltica může být noční můrou Kremlu
Podle dřívějších informací má mít každý „digitální wingman“ dolet přes 700 námořních mil (okolo 1300 km) a stealth schopnosti srovnatelné se v současnosti nejmodernějšími americkými stíhačkami F-35.
Viceprezidentka Andurilu pro letecké systémy Diem Salmonová uvedla, že firma testuje hned několik prototypů současně. Ty procházejí pozemními zkouškami v testovacím středisku společnosti.
„Naším cílem bylo od začátku dosáhnout autonomie v každé fázi – od vzletu po přistání. Už nyní provádíme poloautonomní pojíždění: stačí stisknout tlačítko a letoun sám dorazí na určené místo a vrátí se zpět,“ popsala.
YFQ-44A od Andurilu a YFQ-42A od General Atomics
Grafika: USAF (oficiální PR)
Podle prvotních informací měl testovací let proběhnout podobně – bez řízení živým pilotem. Stroj je ovládán pouze vestavěným softwarem, který uvádí do praxe předem naplánovaný letový profil.
„Není tu žádná páka ani plyn,“ zdůraznila Salmonová pro Defense News. Lidští operátoři na dron pouze dohlížejí ze země.
Zatímco konkurenční General Atomics absolvují první lety svých dronů vždy s dálkovým pilotováním, Anduril zvolil náročnější cestu – rovnou autonomní let. Podle Jasona Levina, šéfa vývoje pro leteckou dominanci, šlo o záměr.
„Nevyvíjeli jsme žádnou pozemní řídicí stanici pro vzlet a přistání, protože to by byl krok zpět. Chtěli jsme jít přímo k autonomii a vyřešit tento problém hned na začátku,“ řekl.
Software pro řízení YFQ-44A vznikal podle něj „na zelené louce“. Anduril už má zkušenosti s vývojem autonomních systémů, ale CCA představuje zcela novou úroveň složitosti.
Tým současně vyvíjel hardware – avioniku, elektroniku, palivové rozvody i samotnou konstrukci tryskového letounu – a software, který bude celý systém řídit.
Původní plán počítal s prvním letem už během léta, ale kvůli dolaďování softwaru se test posunul na podzim, kde dále narazil na americký vládní „shutdown“.
Infografika představuje CCA systémy jako nedílnou součást Next Generation Air Dominance (NGAD) iniciativy
Grafika: USAF / Generál David Allvin na síti X
Podle vedení firmy to ale není prohra. „Nešlo o závod o to, kdo vzlétne první. Cílem je nasadit co nejpokročilejší technologii co nejrychleji, a to znamená nejdřív zvládnout autonomii,“ uvedla Salmonová.
Úspěch testu by mohl znamenat zásadní posun v tom, jak americké letectvo uvažuje o bezpilotních bojových systémech. Pokud se koncept osvědčí, poloautonomní „wingmani“ se mohou stát běžnou součástí leteckých misí už během příští dekády.
S využitím ČTK
