Americký LNG je novou závislostí pro EU
Shutterstock.com
Studená sprcha
Americký plyn jako nový problém Evropy. Energetická jistota se rozpadá
Závislost na americkém LNG roste, zatímco možnosti skutečné diverzifikace se rychle zužují.
editor
Evropská unie stojí před nepříjemným dilematem. Potřebu diverzifikovat dodávky zemního plynu dnes otevřeně přiznávají i nejvyšší představitelé Bruselu, zároveň ale připouštějí, že skutečné možnosti jsou velmi omezené.
Po čtyřech letech odklonu od ruského plynu se totiž ukazuje, že palčivá otázka energetické bezpečnosti se jen přesunula – z Moskvy do Washingtonu.
„Mluvíme s řadou zemí, které jsou schopné dodávat LNG,“ uvedl pro Bloomberg eurokomisař pro energetiku Dan Jørgensen. Zároveň přiznal, že mezi ministry i premiéry roste nervozita z přílišné závislosti na Spojených státech.
Ještě v roce 2022 přitom EU americký zkapalněný plyn oslavovala jako symbol nové energetické nezávislosti a spolehlivého partnerství, připomíná web Oilprice.com.
Zima učí Evropu, že sázka na větrnou energii je obrovskou chybou
Dnes je Evropská unie největším regionálním odběratelem amerického LNG. Cena této „pojistky“ je ale vysoká – finančně i politicky. A s návratem Donalda Trumpa do Bílého domu se dramaticky změnil i obraz Spojených států jako předvídatelného dodavatele.
Symbolickým budíčkem se stala aféra kolem Grónska, která evropským lídrům ukázala, že Washington je připraven energetiku využívat jako nástroj tlaku.
Ještě zásadnější problém ale leží jinde: v evropských regulacích. Nová pravidla EU pro sledování a vykazování úniků metanu fakticky vylučují velké dodavatele, uvádí web Oilprice.com.
Američtí producenti dali jasně najevo, že do takového monitoringu investovat nehodlají. Stejně tak Katar, jeden z největších exportérů LNG na světě. Přitom právě Katar, Kanada nebo Alžírsko zmiňuje Brusel jako potenciální alternativy.
Mexiko škrtí dovoz paliv z USA. Nová rafinerie Dos Bocas razantně mění trh
Současně EU schválila úplný zákaz dovozu ruského plynu od roku 2027. Výsledek je paradoxní: Evropa se politicky odstřihla od Ruska, regulačně odradila Katar a část USA, a přesto zůstává rekordně závislá na americkém LNG – jen za vyšší ceny a s menší jistotou.
Reálná náhrada za americký plyn prakticky neexistuje. Žádný jiný dodavatel není schopen rychle a ekonomicky zaplnit vzniklou mezeru. Evropským odběratelům tak nezbývá než soutěžit o LNG na globálním trhu a doufat, že geopolitika opět nezamíchá kartami.
Do celé situace navíc vstupuje obchodní dohoda, podle níž má EU do roku 2027 každoročně dovážet americkou energii za 250 miliard dolarů. I když je jasné, že takový objem je fyzicky sotva realizovatelný, dovoz amerického LNG už loni dosáhl historického maxima.
Evropa tak čelí tvrdé lekci: diverzifikace bez realistických alternativ a s přísnými ideologickými pravidly nevede k bezpečnosti, ale k nové formě závislosti. A otázka dnes nezní, zda americký plyn nahradit – ale jak dlouho si ho ještě může dovolit.
