Ruská jaderná elektrárna

Ruská jaderná elektrárna

Shutterstock.com

Opatrnost v Taškentu

Rosatom ztrácí půdu pod nohama: v Uzbekistánu urputně lobbuje o zakázku, důvěra ale slábne

Rosatom se pokouší zvrátit rostoucí nedůvěru ve Střední Asii. Uzbekistánu nyní nenabízí jen reaktory, ale celý „jaderný klastr“ od energetiky po medicínu. Signály z regionu však naznačují, že jeho dominance už není samozřejmostí.

Tomáš Tománek

Ruská státní jaderná agentura Rosatom se snaží znovu nastartovat váznoucí spolupráci s Uzbekistánem a přehlušit narůstající pochybnosti o své spolehlivosti.

Místo původního projektu výstavby jaderných reaktorů nyní přichází s ambicióznějším návrhem: vybudovat v zemi celý „jaderný klastr“, který by zahrnoval nejen energetiku, ale také medicínu, výzkum a aplikace v zemědělství či materiálových vědách.

Nabídku podle ruských médií předložil šéf Rosatomu Alexej Lichačov během osobního jednání s prezidentem Šavkatem Mirzijojevem 27. ledna v Taškentu.

Do projektu by se měl zapojit i Kurčatovův institut, klíčová ruská výzkumná instituce. Součástí plánu má být také výstavba sociální infrastruktury pro zhruba 30 tisíc lidí. Kolik by rozšíření původního projektu stálo, Rosatom nezveřejnil.

Už loni v září se Rosatom zavázal postavit v Uzbekistánu dva velké a dva malé reaktory s celkovým výkonem přes 2,1 gigawattu.

Oficiální vyjádření uzbeckého prezidenta ale o nové nabídce mlčí a hovoří jen obecně o diskusích o využití jaderných technologií a vzdělávání odborníků, což naznačuje, že průlom nenastal.

Opatrnost Taškentu je patrná i z praxe. Uzbecké úřady odložily zahájení betonáže prvního malého reaktoru v oblasti Džizzach s odkazem na chybějící povolení regulačních orgánů.

Podle místních médií navíc zůstávají otevřené i některé finanční otázky. Původní plán počítal se spuštěním prvního reaktoru v roce 2029.

Uzbekistán přitom není v regionu výjimkou. V Kazachstánu, který má s Rosatomem rovněž smlouvu na výstavbu první jaderné elektrárny, vláda koncem roku 2025 uzavřela dohodu se Spojenými státy o průzkumu možností nasazení malých modulárních reaktorů.

I to naznačuje, že země Střední Asie začínají své jaderné sázky diverzifikovat a ruská dominance už není samozřejmá.