Supertanker sloužící k přepravě ropy
Shutterstock.com
Tankery beze stopy: Jak se Rusko přes Gruzii plíží mimo dohled sankcí
Na první pohled by mohla černomořská hladina mezi Ruskem a Gruzií působit klidně. Ale pod lesklým povrchem se odehrává tichá hra na kočku a myš. Nejnovější investigace gruzínské redakce iFact, ve spolupráci s OCCRP, ukazuje, že alespoň 19 tankerů operujících mezi ruskými a gruzínskými přístavy systematicky vypínalo své sledovací systémy — porušujíc tím mezinárodní námořní právo a záměrně maříc dohled nad sankcemi.
šéfredaktor
Z analýzy dat o námořním provozu mezi lety 2024 a 2026 vyplývá, že v 11 z těchto případů šlo o lodě převážející ropu. Tankery deaktivovaly své automatické identifikační systémy (AIS) krátce po opuštění ruských přístavů, což výrazně komplikuje dohled nad jejich pohybem a nákladem. Gruzínské přístavy, zejména ten v Poti, se tak stávají klíčovými uzly v síti, která pomáhá Moskvě obejít západní sankce.
Triky v černomořském stínu
Typickým příkladem je tanker Waler, plující pod panamskou vlajkou. Ten podle zjištění iFact absolvoval nejméně dvě cesty z Ruska do Gruzie se svým transpondérem vypnutým — v prosinci 2024 a únoru 2025. V prosinci následujícího roku se ocitl na ukrajinském sankčním seznamu, s odůvodněním, že se zapojil do exportu ruské ropy pomocí „klamavých praktik“.
Gocha Beridze, bývalý vysoký představitel gruzínské pohraniční policie a pobřežní stráže, který službu opustil v roce 2023, pro iFact popsal, jak podobné případy sledoval opakovaně. „Lodě vypínají AIS signál, falšují přístavní dokumentaci a používají různé triky, jak utajit svůj pohyb,“ uvedl. Za zvlášť podezřelé označil zdržování lodí u gruzínského pobřeží, které podle něj signalizuje pravděpodobné přečerpávání ropy z lodi na loď — osvědčenou metodu, jak zahladit stopy.
Oficiálně pod kontrolou. Opravdu?
Na oficiální linii gruzínské vlády to ale nenechává žádné šrámy. Tbilisi se odmítá připojit k sankcím EU a skupiny G7 a opakovaně tvrdí, že ruské produkty pod sankcemi přes její území neprocházejí. Gruzínská daňová správa uvedla, že „zesílila kontrolu v rámci svých pravomocí“, aby zamezila zneužití celního prostoru země k obcházení sankcí. Spolupracuje přitom s Námořní dopravní agenturou, která má zabránit přístupu sankcionovaných lodí do gruzínských přístavů.
Agentura pro dodala, že všechny lodě vstupující do gruzínských přístavů podléhají „přísné kontrole v plném souladu s mezinárodním i národním právem“. Jak ale poznamenávají reportéři, lodě vypínající AIS jsou mimo dosah jakékoli „kontroly“ — jednoduše řečeno, nejsou vidět.
Stínová flotila v hledáčku
Podle Královského institutu pro obranné studie (RUSI) se vypínání AIS signálu stalo běžnou taktikou ruské „stínové flotily“, jež má za cíl vyhnout se detekci a vymáhání sankcí. Evropská unie a Velká Británie tak již zanesly na své sankční seznamy téměř 600 lodí podezřelých z účasti na nelegálním obchodě s ruskou ropou.
Evropské úřady přitom v posledních měsících zvedají varovný prst. Upozorňují na stále důmyslnější triky, které flotila využívá — od manipulací s lokalizačními signály přes plavbu pod falešnými vlajkami až po tzv. „loitering“, tedy bezcílné kroužení na otevřeném moři, jehož cílem je zamaskovat místo překládky nebo skutečný přístav určení.
Zkáza pro stínovou flotilu: dva ruské tankery na sankčním seznamu explodovaly a vzplály
Pravidla jsou jasná. Jejich obcházení také.
Mezinárodní námořní právo přitom mluví jasně: každý plavidlo musí mít AIS aktivní po celou dobu své plavby. V realitě Černého moře ale platí jiné zákony — zákony mlhy, zamlčování a slepoty záměrné i nevědomé. A zatímco oficiální gruzínské instituce opakují mantru o „plné kontrole“, údaje z otevřených databází a analýzy investigativních novinářů ukazují na něco jiného.
