Jedni z našich klientů udělali takový krásný, designový přímotop, popisuje výhody energie z bitcoinu Kristian Csepcsar, CMO Braiins. A jak je to s tím vařením piva?
koláž Hrot24 / Braiins / Shutterstock.com
Kryptoměny
Bitcoin může levně vytápět byt nebo vařit pivo, říká „šéf propagandy“ české firmy Braiins, která patří do globální top 10
Před rozhovorem se Kristian Csepcsar omluví, že nebude komentovat cenu bitcoinu. Ne proto, že by se trh zrovna pohyboval jako na houpačce. Ale proto, že česká firma Braiins, ve které dotyčný zastává pozici nazvanou „chief of propaganda“ (šéf propagandy), má na starosti něco jiného. Zabývá se prakticky vším souvisejícím s těžbou bitcoinu a příběh společnosti je jedním z důkazů, proč je Česko na poli kryptoměn velmocí.
šéfredaktor
Zakladatelé společnosti Braiins totiž v roce 2010 rozjeli vůbec první takzvaný těžební pool na světě – jinými slovy byli první, kteří při těžbě bitcoinu spojili výpočetní sílu více strojů dohromady. Jejich „Braiins Pool“ (dříve nazvaný Slush Pool) od té doby vytěžil přes 1,3 milionu bitcoinů, což je šest procent z jejich celkové zásoby.
Csepcsar v rozhovoru pro server Hrot24 mluví mimo jiné o tom, proč se těžba bitcoinu do budoucna podle něho zbaví současné nedobré pověsti spojené s velkým „pálením“ energie. A naopak proč by mohla být vnímaná pozitivně.
Kdyby si dnes někdo řekl, že chce těžit bitcoin, má to smysl?
Na běžném laptopu šlo těžit první dva roky. Pak začaly herní počítače s grafickými kartami. Člověk by si řekl, mám ho doma, budu na něm těžit. Jenže na konci roku 2010 přišly mining (těžební) pooly, spočívající v tom, že se výpočetní výkon začal shlukovat. My jsme v tom byli první na světě. V roce 2013 pak přišly takzvané ASICy, což je dedikovaný stroj, který vám nespočítá ani příklad jedna plus jedna. Umí jedinou věc – těžit bitcoin. Od té doby ani se supervýkonným počítačem nemáte šanci.
Ani nákup třeba deseti grafických karet nedává smysl?
Už dávno ne. Uvedu příklad jednoho běžného tři roky starého těžebního stroje. Je velký zhruba jako krabice od bot a má 150 specializovaných čipů na těžbu bitcoinu. Přičemž jeden ten čip odpovídal před zmíněnými třemi lety asi 35 nejvýkonnějším grafickým kartám od Nvidie. Na tom je vidět ta síla specializace na jedinou věc.
Jak jste se dostal k těžbě bitcoinu?
V roce 2016 jsem pracoval v KPMG a všichni kámoši bohatli na nějakých krypto tokenech. Tak jsem k tomu přičichl a přišel bláznivý rok 2017. Tehdy jsem koupil bitcoin jen proto, abych ho rychle směnil za všemožné shitcoiny (digitální tokeny bez reálného užitku používané primárně ke spekulacím – pozn. red.) – takže samozřejmě přišel výplach a skoro o všechno jsem přišel.
Ale cítil jsem, že v celém tom chaotickém světě je něco, co by mohlo mít budoucnost. A úplnou náhodou jsem koukal na podcast s jedním ze zakladatelů Braiins, který mě zaujal, tak jsem ho začal sledovat. Pak jsem zahlédl, že někoho shání na výpomoc.
Přihlásil jsem se s tím, že to bude přivýdělek na pár hodin, který klidně zvládnu při práci. A úplně mě to pohltilo. Najednou jsem měl pocit, že jsem u něčeho velkého, že něco budujeme. Byla to emoce, kterou jsem za tři roky v KPMG nezažil. A už nebylo cesty zpět.
To se bavíme o které době?
O roce 2019. Uvědomil jsem si, že jsem do té doby jenom neměl o bitcoinu dostatek informací. Od té doby se ze mě stal bitcoin maximalista (člověk, který se v rámci kryptoměn orientuje výhradně na bitcoin – pozn. red.). Nastoupil jsem tehdy do Braiins na full time a dva měsíce nato jsem jel na konferenci Honeybadger v Rize, kde bylo na 600 lidí - ogs (original gangster; vyjadřuje někoho, kdo je zkušený a respektovaný ve svém oboru – pozn. red.).
Jedna z přednášek tam byla o tom, že na bitcoin se útočí, protože je strašně „nezelenej“. Speaker tam mimo jiné srovnával environmentální dopad těžby zlata a bitcoinu. Úplně mi spadla brada.
Co vás tam tak překvapilo?
Měl jsem naučené, že zlato je dobré. Ale vůbec jsem neznal ten background, že se při tom uvolňují nechutné, toxické látky, těží se za často nelidských podmínek za dolar. Při té přednášce jsem zapřemýšlel, že těžba bitcoinu může být i přínosná, zatímco u těžby zlata to říct nelze.
Jak může být těžba bitcoinu přínosná?
Můj argument začíná u otázky, jestli máme někomu říkat, co je morální a co je nemorální spotřeba elektřiny. Já tvrdím, že o spotřebě elektřiny má rozhodnout volný trh. Zhruba dva roky zpátky jsme porovnávali, kolik energie spotřebuje těžba, kolik gaming a kolik vánoční osvětlení.
Ta spotřeba byla nižší než gaming. Ale přesto – mám někomu říkat, že gaming je zbytečný a pálíme jím planetu? Hlavní teze bitcoinu je, že jsou to globální, nestátní peníze. A mně tato mise za to, že spotřebujeme víc energie, stojí.
Takže to vnímáte tak, že pozitiva bitcoinu převyšují zápory v podobě spotřeby energie. Kde je ale přínos v oné těžbě?
Přemýšlel jsem nad tím dřív stejně, ale pozor. Problém této úvahy je, že spotřebě energie přikládám už automaticky negativní konotaci. Přitom když se podíváme na statistiky zemí podle spotřeby elektřiny na hlavu, tak jednoznačně vidíme, že tato spotřeba je přímo úměrná k blahobytu země.
Jako společnost máme tíhnout k tomu, že umíme vyrobit strašně velká kvanta energie a stejně tak je můžeme spotřebovávat. Je na místě řešit, zda to můžeme dělat efektivněji. Ale já nechci vést debatu o tom, že máme spotřebovávat méně energie – to je cesta zpět.
Čím špičkovější technologie máte, čím vybavenější máte v zemi například zdravotnická zařízení, tím více spotřebují energie. Moje teze je, že máme být pány energie. Já nechci jít zpátky do pralesa, já chci Star Trek, cestovat napříč galaxiemi.
Dejte tedy tomu, že spotřebě energie odebereme tu negativní konotaci. Čím by ale samotná těžba mohla být přínosná?
Zmínil jsem zlato, jehož těžba drancuje planetu a hodnotu má až kus té vytěžené suroviny. Když těžíte ropu, tak vedlejší produkt je plyn. V drtivé většině případů je ropa to černé zlato a plyn nikdo nechce, takže se vypouští. A nebo se ten methan spaluje na oxid uhličitý, takže pak vidíte ten kouř z ropných vrtů. Ani jedno podle mě není dost dobré. Ale proč se to nikdo nesnaží udělat líp? Protože to je strašně neekonomické.
Přitom to jde udělat líp. Přivezete dva kontejnery, jeden bude velký spalovací motor, v němž spalování metanu na oxid uhličitý probíhá kontrolovaně, můžete tam dát filtry, prostě využít spalovacích motorů, které v dnešní době máme už skutečně promakané. Takže ten motor bude dobře, kontrolovaně spalovat a zároveň bude vyrábět elektřinu. Kterou píchneme do vedlejšího kontejneru a ten bude těžit bitcoin. Takže najednou jste snížili emise a tvoříte větší ekonomickou hodnotu, kterou můžete zdanit. Díky těžbě bitcoinu tak můžeme efektivněji těžit ropu.
Když byla řeč o zlatu, je pro vás vlastně bitcoin ono digitální zlato, jak se často říká?
Pro mě jsou bitcoin nejgeniálnější peníze, které jsme kdy vynalezli. Posledních 50 let jedeme ten experiment, že americký dolar přestal být krytý zlatem, peníze už vůbec nejsou uchovatelem hodnoty. Jako civilizace jsme se přitom ohromně technologicky posunuli, máme internet, létáme do vesmíru, děláme tolik fantastických věcí, že to nějak utáhneme i s těmito pitomými penězi. Ale když se podívám třeba sto let do budoucnosti, chci něco lepšího.
Za mě je bitcoin lepším uchovatelem hodnoty. Zastánci zlata řeknou, že tady není dost dlouho. Na to se nedá nic říct. Bitcoin tady je od roku 2009, tedy ještě zdaleka ne ani 20 let. Ano, zatím tady není dost dlouho. Ale už tady s námi zůstane a bude.
Jak se za tu dobu proměnili Braiins?
Kompletně. Úplně v začátcích to byli dva IT nerdi na bytě. Strašně moc změnil bull market (býčí trh) v roce 2017, kdy se o bitcoinu poprvé začalo masově mluvit a cena šla nahoru mnohem rychleji a dřív než všichni čekali. Z méně jak tisíce dolarů za bitcoin jsme se dostali ke skoro 20 tisícům. Tehdy začali vznikat globální těžaři.
A taky v Braiins, kteří měli tehdy nějakých 25 zaměstnanců, jsme si řekli, že to uděláme velké, takže firma začala hodně nabírat lidi a přesunula se z okraje Prahy do Karlína. Když jsem nastupoval, většina zákazníků byli IT klienti, dnes jsou to velké společnosti, korporáty.
Zatímco dřív byl můj klient nadšenec do bitcoinu s desítkami nebo stovkami strojů, dnes je to kravaťák zastupující multimiliardovou společnost.
Při pohledu na hospodaření Braiins ale člověk zjistí, že jste vydávali dvojici dluhopisů s nezvykle vysokým úrokem 9,5 procenta ročně. Proč?
Dluhopisy využíváme zejména k pokrytí provozních nákladů tak, abychom nemuseli prodávat náš BTC treasury (bitcoiny držené společností – pozn. red.), u kterého dlouhodobě předpokládáme výrazný růst hodnoty. Tato strategie se prozatím ukazuje jako správná. První i druhá tranše dluhopisů byly řádně a v plné výši splaceny, a to v souladu s emisními podmínkami a bez jakéhokoli prodlení.
Ještě jedna věc k hospodaření. Byť jste za poslední rok dosáhli přes čtvrt miliardy tržeb, ve vaší účetní závěrce auditor varuje před záporným kapitálem. Proč?
Záporný vlastní kapitál nevznikl v důsledku provozního oslabení nebo poklesu výkonnosti hlavního podnikání. Je primárně důsledkem dvou mimořádných a jednorázových investic, mezi nimiž byla například čtyřicetimilionová investice do vývoje čipů, které se v čase ukázaly jako nenaplněné.
Tyto jednorázové investice ale nemají vliv na fundamentální sílu core businessu Braiins ani na naši schopnost generovat výsledky v hlavních produktových a technologických segmentech. Konkrétně v té investici do čipů jsme po dvouletém řízení uspěli v soudním sporu, v jehož důsledku nám bylo navráceno 70 procent investovaných prostředků, což bude promítnuto i do účetních knih roku 2025.
Celkově jsme v uvedeném roce fungovali se silným růstovým plánem a stabilním obchodním výhledem. Očekáváme, že výnosy Braiins v roce 2025 dosáhnou přibližně 400 milionů korun.
A jak si dnes stojíte v globálním měřítku?
Začali jsme historicky jako těžební pool a držíme se v globální TOP 10. Ale pool už roky není náš core byznys, je to spíš základna uživatelů, které nabízíme další nástroje, služby, software. Nejaktivnější jsme na severoamerickém trhu, historicky moc nejsme schopni penetrovat Čínu a Rusko, jsou to hodně specifické trhy.
Co Evropa?
V Evropě se až na severské země jako Norsko nebo Finsko, kde mají hodně vodních elektráren, bitcoin prakticky netěží. Zhruba od minulého roku ale začíná být velkým tématem využití tepla, které se při těžbě bitcoinu produkuje. A zrovna v tomto jsme v Evropě nejdál, vidíme tady příklady využití těžby k vytápění bytu nebo třeba vaření piva. Což je podle mě budoucnost těžby v Evropě – lidé ani nebudou vědět, že těží, jen díky tomu budou mít levnější teplo.
Kdybych si chtěl dnes vytápět byt těžbou bitcoinu, tak už tu možnost mám?
Ano. Zrovna jedni z našich klientů, borci z Rakouska, kteří používají náš firmware a jsou často tady v Praze udělali takový krásný, designový přímotop. Ale výrobců je víc a často to funguje tak, že je na vás, jestli si řeknete: „Chci co nejlevnější topení a kašlu na bitcoin.“ Nebo si s tím budete chtít víc hrát a něco vytěženého si nechávat.
Mám-li se podívat do budoucnosti, tak si nedokážu představit, že třeba za 10 let budu mít tupej bojler na ohřev vody. Bude logické, že při ohřevu vody těžím bitcoin. Ale ještě pořád je celý trh ve velmi raném stádiu. Bitcoin za poslední dva roky udělal ohromný progres.
To, jak ho začínají respektovat politici, banky, že tady máme bitcoinové ETF fondy obchodované na tradičních burzách, je posun o několik mílových let vpřed. Ale co se týče těžby, je to hlavně z pohledu hardwaru stále začátek. Ty možnosti jsou neuvěřitelné a těžko je dnes vůbec umíme domyslet.
