Podle toho, co koluje v zahraničních médiích, si současná americká administrativa vedená prezidentem Donaldem Trumpem přeje po válce spravovat Záporožskou jadernou elektrárnu společně s Ruskem. Jednou z možností jejího využití je těžba kryptoměn
Shutterstock.com
Tajná jednání
Trumpův bizarní plán pro Záporoží: elektrárna má po válce sloužit k těžbě kryptoměn
Ruská média tvrdí, že administrativa Donalda Trumpa měla s Moskvou jednat o společné správě Záporožské jaderné elektrárny, včetně využití její energie pro těžbu kryptoměn. Rozhovory se podle těchto informací odehrály bez účasti Ukrajiny.
editor
Ruský deník Kommersant přišel s tvrzením, že Spojené státy a Rusko vedly jednání o budoucím fungování Záporožské jaderné elektrárny na jihovýchodě Ukrajiny.
Součástí debat měla být možnost společné správy zařízení, obnovení dodávek elektřiny na Ukrajinu i využití části výkonu elektrárny pro těžbu kryptoměn.
Tyto informace nebyly potvrzeny žádným nezávislým zdrojem a Ukrajina se jednání podle dostupných zpráv neúčastnila, píše mezinárodní ekonomický a energetický web Oilprice.com.
Záporožská jaderná elektrárna, největší v Evropě s instalovaným výkonem 5,7 gigawattu, je od roku 2022 pod ruskou kontrolou. Šestice jejích reaktorů je dlouhodobě odstavená a zařízení elektřinu aktuálně nedodává.
Přesto zůstává kriticky závislá na externím napájení z ukrajinské sítě, které je nezbytné pro chlazení reaktorů a vyhořelého paliva. Toto spojení je kvůli bojům opakovaně přerušováno, což zvyšuje rizika pro jadernou bezpečnost.
Před válkou svým výkonem elektrárna pokrývala zhruba pětinu ukrajinské spotřeby elektřiny a byla klíčovým pilířem energetického systému země.
Dnes slouží výhradně k udržení bezpečného stavu, přičemž při výpadcích elektřiny musí spoléhat na nouzové dieselové generátory.
Celá situace se odehrává na pozadí pokračujících bojů a útoků Ukrajiny na ruskou energetickou infrastrukturu. Kyjev v posledních týdnech zasáhl několik strategických rafinerií a ropných zařízení hluboko na ruském území, což má podle expertů citelný dopad na ruský energetický sektor.
Analytici odhadují, že ukrajinské údery připravily Rusko zhruba o desetinu jeho rafinační kapacity, což se začíná projevovat i na domácím trhu s palivy.
Nutno podotknout, že americký prezident Donald Trump je kryptoměnám více než příznivě nakloněn. A jeho rodina na nich také značně vydělává.
Nejvyšší americký představitel propaguje svůj vlastní kryptoměnový memecoin $Trump a udržuje značné investice do kryptoměn skrze svou rodinnou firmou World Liberty Financial (WLF). Jeho kampaň a inaugurace přinesly miliony dolarů na darech od kryptoprůmyslu a sám se označuje za „kryptoprezidenta“.
V představenstvu WLF figurují kromě prezidenta samotného i jeho dva starší synové Eric a Donald Junior. Na webu společnosti se uvádí, že nabízí „komplexní přístup ke kryptoměnovým aktivům a blockchainovým inovacím“.
Jak jsme už na Hrotu psali, již v průběhu otcova prvního prezidentského mandátu začal i jeho nejmladší syn Barron investovat do několika digitálních měn, přičemž největší zisky mu přinesly včasné vstupy do tokenů spojených s bitcoinem (BTC) a etherem (ETH). Jeho investice spravovala právě WLC.
Aktivit amerického prezidenta směrem k Ukrajině si v aktuálním článku všímá i vlivný americký list The Wall Street Journal. Ve svém textu nazvaném „Trumpův nejbližší kruh vnímá Rusko jako Eldorádo pro podnikání,“ popisuje, že to byli právě vyjednavači Bílého domu Jared Kushner a Steve Witkoff, kdo projevili zájem o sdílenou kontrolu USA nad elektrárnou a o její využití k těžbě kryptoměn.
