V době, kdy se čím dál víc hovoří o Pobaltí jako o možném dalším cíli mocenských choutek Vladimira Putina, otevřelo Polsko spolu s Litvou důležitou dopravní tepnu. Je jí nová dálnice Via Baltica, která propojuje naše severní sousedy s pobaltskými státy.

Klíčová komunikace povede úzkým pásem země mezi Běloruskem a ruskou exklávou Kaliningrad, zvaným Suvalský koridor a někdy označovaným jako Achillova pata Severoatlantické aliance.

Toto území je totiž často líčeno jako potenciální cíl v případě ruského útoku proti výsostnému území NATO. Zároveň se ale tato dálnice může rychle stát noční můrou Kremlu. Využití Via Baltica by totiž umožnilo jednotkám aliance rychlejší pohyb na pomoc Pobaltí.

Hybridní válka 2.0Hybridní válka 2.0

Scénář zkázy NATO: Putin může alianci zcela rozbít, stačí mu k tomu Estonsko

„Tato silnice má dvojí účel – pomůže naší ekonomice a posílí obranné schopnosti našeho regionu,“ řekl polský prezident Karol Nawrocki během slavnostního otevření, jehož se účastnil spolu s litevským prezidentem Gitanasem Nausėdou.

Polsko a jeho pobaltské sousedy znepokojily události z minulého měsíce, kdy do polského území vniklo několik dronů, pravděpodobně z Ruska, a ruské stíhačky překročily estonský vzdušný prostor.

Trasa Via Baltica dlouhá 970 kilometrů začíná ve Varšavě, pokračuje přes Litvu, Lotyšsko a Estonsko, kde končí v Tallinnu. Stavba polské části trvala více než deset let a stála přes 11 miliard zlotých, tedy přibližně 63 miliard korun.

Silnice je součástí evropské trasy E67, která spojuje Finsko s Českou republikou. Čtyřproudová dálnice A5, spojující Kaunas, druhé největší město Litvy, s přibližně sedmdesátitisícovým městem Suvalky v Polsku, je také součástí Via Baltica.

Už jen 79 do Rudého baronaUž jen 79 do Rudého barona

Rodí se letecké eso moderní éry. Nizozemci se po sestřelu ruského dronu pochlubili „ozdobenou“ F-35

Některé severně směřující úseky jsou stále dvouproudové a budou rozšířeny později, uvedlo litevské ministerstvo dopravy. Prezident Nausėda doplnil, že silnice symbolizuje „svobodu, prosperitu a bezpečnost“ a hraje „velmi důležitou ekonomickou, obchodní a logistickou roli.“

Současně probíhá výstavba doprovodné železnice Rail Baltica, jejíž první úseky mají být v provozu do roku 2030. Stavba nové 870 km dlouhé železniční trati z Tallinnu k polské hranici začala v roce 2019, ale byla zdržena spory mezi pobaltskými vládami ohledně trasy.

Evropská komise také upozornila na vysoké náklady, které se ze původních šesti miliard eur vyšplhaly na 24 miliard eur, v přepočtu přes 580 miliard korun.

ByznysByznys

Komentář: Češi stavěli rozhledny, Poláci dálnice. Je jasné, co z toho přispěje k dlouhodobému růstu