Němci si dovolenou berou po svém: Raději dlouhé pauzy než krátké úniky z pracovní reality
Shutterstock.com
Analýza: Němci nejezdí na dovolenou tak často, jak by mohli. Strach z práce hraje roli
Debata o tom, jestli Němci pracují „málo“, dostala nečekanou kontra. Ne v přesčasech, ale v kalendáři dovolených. Analýza globální HR a payroll platformy Deel ukazuje, že v roce 2025 si plný nárok na dovolenou vybralo jen 43 % zaměstnanců. Jinými slovy: víc než polovina lidí v Německu nechala aspoň pár dní volna ležet – ať už z vlastního rozhodnutí, nebo proto, že okolnosti nepřály.
šéfredaktor
Podle autorů analýzy jde o opakující se vzorec. Tři čtvrtiny zaměstnanců sice v roce 2025 vyčerpaly alespoň 80 % dovolené, ale úplné „do nuly“ to dotáhla menšina. Autoři jako hlavní důvod zmiňují snahu nepůsobit v práci negativně – zvlášť v situacích, kdy má potíže samotný zaměstnavatel. Data vycházejí z dovolených žádostí 1710 lidí na plný úvazek s německou pracovní smlouvou, kteří v roce 2025 o dovolenou žádali.
Konec práce do 67? Juchelka chce důchod v 65, vyšší valorizace i bonusy pro pracující seniory
Produktivita není jen součet hodin
Právě tady se podle Deelu láme zjednodušené vyprávění o výkonu a odpracovaném čase. „V aktuální debatě o pracovní době stojí za to podívat se na skutečné využívání dovolené,“ říká Max Lux, Country Lead DACH ve společnosti Deel. „Víc než polovina (57 %) zaměstnanců v Německu svůj nárok na dovolenou nevyužije plně.“ A přidává i širší rám: „Na pozadí debaty o produktivitě je to pozoruhodné zjištění: naznačuje, že otázku pracovního výkonu nelze zodpovědět jen počtem odpracovaných hodin.“
Zajímavý je i evropský kontext. Přestože se v Německu dny dovolené často „ztrácejí“, v porovnání s vybranými zeměmi vychází Německo jako stát, kde lidé svůj nárok nejčastěji vyčerpají celý. Podíl 43 % je vyšší než ve Švýcarsku (39,7 %), Rakousku (35,9 %), Nizozemsku (29,6 %) a ve Francii (21,5 %). Stejné pořadí platí i pro ukazatel, kolik lidí vyčerpá alespoň 80 % svého nároku.
Dlouhé pauzy místo krátkých úniků
Čísla zároveň naznačují, jak Němci dovolenou skládají. Krátké dovolené jsou méně v kurzu, naopak část lidí sází na delší pauzy. V roce 2025 tvořily dovolené v délce 16 dní a více 1,8 % všech žádostí o volno delších než dva dny. Ve Švýcarsku a ve Francii byl tento podíl shodně 1,2 %, ve Spojeném království jen 0,6 %. Podobně vysoko jako Německo jsou už jen Rakousko (2,0 %) a Nizozemsko (1,8 %).
A rozdíly se ukazují i uvnitř samotného Německa – nejen v tom, kolik volna lidé mají, ale jaké pracovní reality v regionech žijí. V Hamburku byl v roce 2025 medián vyčerpaných dovolených dní 24. Frankfurt nad Mohanem byl naopak nejvýš s mediánem 28 dní. Berlín dosáhl 27,75 dne a Mnichov 26,5 dne. Dovolená tak v datech nepůsobí jen jako benefit na papíře, ale jako otisk místních pracovních zvyklostí.
