85 % evropských jablek obsahuje koktejl pesticidů, varuje nová studie
Shutterstock.com
85 procent evropských jablek obsahuje koktejl pesticidů, varuje nová studie
Evropská unie dál přehlíží, že lidé nekonzumují pesticidy po jednom, ale po desítkách. Nejnovější studie ukazuje, že většina běžných jablek v evropských obchodech je kontaminována směsí toxických látek – a systém ochrany spotřebitele na to zatím nestíhá reagovat.
msk
Čerstvá jablka vypadají v regálech supermarketů nevinně, ale podle nové studie neziskové organizace PAN Europe jich je až 85 % kontaminovaných více typy pesticidů zároveň. „Jedním z nejzarážejících zjištění je právě to, že většina testovaných jablek obsahovala více zbytků pesticidů současně,“ upozorňuje Gergely Simon z Pesticide Action Network (PAN) Europe.
Zkoumané vzorky pocházely ze třinácti evropských zemí – mimo jiné z Česka, Německa, Francie, Polska nebo Itálie. Všechna jablka byla lokálního původu, zakoupená v běžných supermarketech nebo na tržištích. Celkem analyzovali výzkumníci 59 vzorků v září 2025.
A výsledek? Znepokojivý.
Miminka by je nesměla jíst. A my?
Podle zprávy by 93 % těchto jablek překročilo limity pesticidů, pokud by měla být prodávána jako kojenecká výživa. „Mladí rodiče si neuvědomují, že konzumace běžného ovoce může u dětí zvýšit expozici pesticidům až 600násobně,“ varuje Simon. Veřejné instituce by podle něj měly důsledně informovat spotřebitele a aktivně podporovat bio produkty.
Evropská pravidla zatím posuzují pesticidy jednotlivě – každou látku zvlášť. Jenže člověk nikdy nesní izolovaný pesticid, nýbrž celý „koktejl“ chemických reziduí. A právě tento kombinovaný efekt není v současné legislativě řádně zohledněn.
Evropská agentura pro bezpečnost potravin (EFSA) byla přitom k vývoji metodologie pro hodnocení kumulativního rizika zavázána už v roce 2005. Dvacet let poté je výsledek stále v nedohlednu.
„Navždy“ v jablkách
Zpráva rovněž upozorňuje na přítomnost tzv. „forever chemicals“ – perzistentních látek, které v přírodě přetrvávají desítky let. Vzorky jablek podle studie obsahovaly:
71 % nejtoxičtějších pesticidů klasifikovaných EU,
64 % pesticidů typu PFAS (forever chemicals),
36 % neurotoxických pesticidů.
Nejčastěji detekovanou látkou byl fludioxonil, hormonální disruptor, který EU oficiálně označila za zdraví škodlivý v roce 2024. Přesto se vyskytoval v téměř 40 % vzorků. „Měl být zakázán, ale členské státy blokují jeho vyřazení už rok,“ upozorňuje zpráva PAN Europe.
Fludioxonil podle autorů poškozuje játra, ledviny a život v řekách – zejména ryby a obojživelníky.
Nová pravidla nebo větší riziko?
Namísto zpřísnění regulací přišla Evropská komise v prosinci 2025 s návrhem, který jde přesně opačným směrem: umožnit neomezené schvalování pesticidů bez povinnosti jejich opětovného přezkoumání podle nových vědeckých poznatků.
Navrhované změny by rovněž umožnily členským státům ignorovat nová vědecká zjištění při posuzování rizik. A to i přesto, že vědecké důkazy o vlivu pesticidů na plodnost a výskyt některých typů rakovin přibývají.
„Stálá expozice občanů směsím toxických látek ve stravě, vzduchu i prachu je stále ignorována. Tento problém musí regulační orgány konečně řešit,“ apeluje Gergely Simon.
Evropská agentura EFSA mezitím argumentuje složitostí celé problematiky. „Pracujeme na vytvoření nástroje pro „prospektivní“ kumulativní hodnocení rizik – tedy před schválením použití pesticidů,“ uvedl mluvčí EFSA s tím, že první pilotní projekt testování metodiky proběhne na konci roku 2026.
