Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varuje, že jeho země potřebuje finanční pomoc „od samého začátku“ příštího roku. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová zdůrazňuje, že rozhodnutí nebude jednoduché
koláž Hrot24 / Shutterstock.com
Plán B
Evropa horečně hledá, jak financovat válkou zničenou Ukrajinu. Reparační půjčka se může zhroutit na belgickém odporu
Brusel stojí před nejtěžším rozhodnutím od začátku války. Jednotný plán, jak dlouhodobě financovat Ukrajinu, se rozpadá pod tlakem národních zájmů – a čas přitom dochází.
editor
Po dalším neúspěšném summitu pověřili lídři Evropské unie Evropskou komisi, aby připravila alternativní scénáře, jak zajistit financování Ukrajiny v příštích letech.
Čas přitom rychle běží – tok zahraniční pomoci po ústupu podpory ze strany USA slábne a Kyjevu mohou už začátkem příštího roku dojít prostředky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že země bude potřebovat finanční pomoc „od samého začátku“ příštího roku. „Nevím, jestli to bude možné. Ne všechno závisí na nás,“ připustil podle webu Euronews.
Hlavní plán EU – takzvaná reparační půjčka využívající zmrazené prostředky ruské centrální banky – se ale zadrhl na odporu Belgie, kde je většina aktiv uložena.
Téměř dvanáctimilionové království v severozápadní Evropě se obává právních rizik i možné odvety ze strany Moskvy a požaduje „neprůstřelné“ záruky, že případné následky ponesou všechny členské státy společně.
Achillova pata NATO se mění v jeho zbraň: Via Baltica může být noční můrou Kremlu
Podle návrhu Evropské komise by depozitář Euroclear převedl zmrazená ruská aktiva v hodnotě přibližně 185 miliard eur (okolo 4,5 bilionu korun) na Komisi, která by na jejich základě vydala půjčku pro Ukrajinu v objemu 140 miliard eur (asi 3,4 bilionu korun).
Ta by byla čerpána postupně a Kyjev by ji splácel až ve chvíli, kdy Rusko samo přistoupí na reparace. Tento mechanismus by měl zajistit, že nedojde ke skutečnému zabavení ruského majetku.
Předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová uznala, že plán „není jednoduchý“, ale trvá na tom, že je „právně obhajitelný“. „Nevidím žádnou lepší alternativu,“ přidala se dánská premiérka Mette Frederiksenová. „Rusko by mělo platit za škody, které způsobilo,“ cituje ji web Euronews.
Belgický premiér Bart De Wever ovšem zůstává neoblomný. Tvrdí, že Unie může hledat i další prostředky, například zapojit aktiva držená ve Francii či Lucembursku, o nichž se dosud mlčelo. Komise zatím odmítla jejich přesné umístění zveřejnit, ale celkově by šlo jen o zlomek ve srovnání s belgickým objemem.
Pokud se Belgie i nadále bude stavět proti, Komise by mohla sáhnout po jiné variantě – vydání společného dluhu EU bez vazby na ruská aktiva.
Unie by tak na trzích získala prostředky pro novou půjčku nebo přímé granty pro Ukrajinu. Tyto dluhopisy by ale zatížily rozpočty členských zemí, které už nyní zápasí s vysokými deficity.
Další možností jsou bilaterální dohody. Některé státy – například Německo, Dánsko, Nizozemsko či Švédsko – již poskytují Ukrajině rozsáhlou vojenskou i finanční pomoc samostatně.
Tento přístup by umožnil obejít blokády na úrovni EU, ale přinesl by i značné nerovnováhy. Pomoc by byla závislá na volebních cyklech a politických náladách jednotlivých zemí, zdůrazňují Euronews.
Má Unie váhu?
Právě proto Komise upřednostňuje celoevropské řešení, které by zajistilo dlouhodobou stabilitu podpory. V roce 2024 vznikl Ukrajinský fond (Ukraine Facility) s rozpočtem 50 miliard eur (zhruba 1,2 bilionu korun), z něhož však zbývá méně než 18 miliard – tedy hluboko pod částkou, kterou bude Kyjev potřebovat v letech 2026–2027.
Pokud se lídři EU na prosincovém summitu opět neshodnou, může přijít ke slovu přechodné řešení – menší půjčka na několik měsíců, která by pokryla nejnaléhavější potřeby Ukrajiny, zatímco se bude dál vyjednávat o osudu zmrazených ruských aktiv.
Jak připomněla von der Leyenová, rozhodnutí nebude jednoduché. Ale bez něj by Unie riskovala nejen ekonomickou, ale i politickou porážku – a signál, že její schopnost čelit důsledkům války na vlastním kontinentu je omezená.
