Vodní elektrárna v Kyrgyzstánu
Shutterstock.com
Nové kabely, nové aliance
Konec ruské dominance? Střední Asie se odvrací od Moskvy a přepisuje energetickou mapu
Kazachstán, Uzbekistán či Kyrgyzstán mění pravidla hry v energetice. S odklonem od Ruska roste vliv EU a Číny – obě geopolitické strany spolu soupeří o strategickou pozici v klíčovém regionu.
editor
Střední Asie se postupně vynořuje ze stínu Ruska a jeho dlouhodobého vlivu na ekonomiku i energetiku regionu. Nové přenosové projekty, hlubší regionální spolupráce a rostoucí zapojení Světové banky, Evropské unie i Číny vytvářejí podmínky pro to, aby Kazachstán, Uzbekistán, Turkmenistán, Kyrgyzstán a Tádžikistán snížily svou závislost na Moskvě.
Řada probíhajících projektů už dnes posiluje propojení energetických soustav a omezuje roli Ruska jako klíčového dodavatele i tranzitní země, píše globální ekonomický web Oilprice.com.
Zásadním krokem je také politické uvolnění uvnitř regionu: státy Střední Asie v posledních letech vyřešily dlouhodobé hraniční spory, což otevřelo cestu k intenzivnější spolupráci v energetice a obchodu s elektřinou.
Přesto region postupuje opatrně. Země Střední Asie se vyhýbají otevřené kritice Ruska a jeho války na Ukrajině a snaží se Moskvu přímo neprovokovat.
Historická ekonomická a energetická provázanost je stále silná. Současně ale roste ochota spolupracovat se západními institucemi a využívat jejich finanční i technologickou podporu, píše Oilprice.com.
Klíčovým pilířem této transformace je nový desetiletý program Regional Electricity Market Interconnectivity and Trade (REMIT), který minulý měsíc schválila Světová banka.
Program s rozpočtem přes miliardu dolarů má ve třech fázích vytvořit první regionální trh s elektřinou ve Střední Asii, více než ztrojnásobit přenosovou kapacitu na 16 GW a umožnit integraci až devíti GW nových čistých zdrojů.
REMIT má do roku 2035 zvýšit regionální obchod s elektřinou na nejméně 15 tisíc GWh ročně, což by pokrylo spotřebu milionů lidí.
Podporuje vodní elektrárny v Kyrgyzstánu a Tádžikistánu, tepelné zdroje v Kazachstánu, Turkmenistánu a Uzbekistánu a rozvoj solární a větrné energie napříč celým regionem. Podle Světové banky by silnější propojení sítí mohlo do roku 2050 přinést ekonomické přínosy až 15 miliard dolarů.
Současně roste role Evropské unie. Loni EU a státy Střední Asie povýšily své vztahy na strategické partnerství, přičemž Brusel přislíbil investice ve výši 14 miliard dolarů v rámci iniciativy Global Gateway.
Ty mají posílit dopravní propojení s Evropou a spolupráci v oblasti kritických surovin, digitalizace, vody a energetiky. Podle expertů je právě čistá energie nejslibnější oblastí spolupráce, protože region disponuje surovinami i potenciálem, zatímco EU nabízí technologie.
O vliv ve Střední Asii však soupeří také Čína. Peking v posledních letech výrazně zvýšil investice, zejména v těžebním sektoru Kazachstánu, a posílil svou přítomnost v Uzbekistánu. Čínské firmy dnes tvoří více než čtvrtinu všech zahraničních podniků v zemi a jejich počet za dva roky více než zdvojnásobil.
V energetice i surovinách se tak Střední Asie stává prostorem, kde se postupně střetávají zájmy Ruska, EU a Číny – a kde se zároveň rodí nová, nezávislejší energetická architektura.
