Americký prezident si pojistil spolupráci se střední Asií. Dominantou Dušanbe, hlavního města Tádžikistánu, je centrální mešita
koláž Hrot24 / Shutterstock.com
Soupeření s Čínou
Washington posiluje vliv ve Střední Asii, Trump slaví průlom v těžbě i diplomacii
Americký prezident Donald Trump oznámil sérii obchodních a diplomatických dohod v hodnotě přes 20 miliard dolarů, které mají posílit vliv USA ve Střední Asii. Hlavní roli hraje víc než miliardový těžební projekt na wolfram v Kazachstánu.
editor
Spojené státy oznámily sérii obchodních a diplomatických dohod, které mají posílit jejich vliv ve Střední Asii a zajistit přístup ke strategickým surovinám.
Prezident Donald Trump při summitu s pěti lídry regionu – Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Tádžikistánu, Turkmenistánu a Uzbekistánu – potvrdil nové investice v hodnotě přes 20 miliard dolarů (asi 420 miliard korun), z nichž největší část připadá na těžební sektor a letecký průmysl.
Jednou z klíčových dohod je partnerství mezi USA a Kazachstánem při rozvoji jednoho z největších světových nalezišť wolframu. Projekt v hodnotě 1,1 miliardy dolarů povede americká společnost Cove Kaz Capital Group, která získá 70procentní podíl.
Financování má zajistit Exportně-importní banka USA s úvěrovou podporou až 900 milionů dolarů. Podle šéfa společnosti Piniho Althause jde o „generační vítězství“ pro americké potřeby v oblasti strategických minerálů.
Čínský experiment přepisuje jaderné dějiny. Vědci poprvé přeměnili thorium na uran
Součástí jednání byla i dohoda o prodeji až 37 letadel Boeing do Kazachstánu, Uzbekistánu a Tádžikistánu a více než 30 nových kontraktů v hodnotě 17,2 miliardy dolarů mezi kazachstánskými a americkými firmami.
Prezident Trump označil setkání za „nový začátek americko-středoasijských vztahů“ a slíbil, že Spojené státy „už nikdy nenechají region bez pozornosti“.
Z diplomatického hlediska přinesl summit zásadní průlom – Kazachstán oznámil záměr připojit se k Abrahámovským dohodám, které byly během Trumpova prvního mandátu vytvořeny pro podporu spolupráce mezi Izraelem a muslimskými státy.
Astana tak bude první středoasijskou zemí, která se k iniciativě připojí. Podle odborníků to může změnit dosavadní vnímání těchto dohod, které se tím transformují z blízkovýchodního mírového projektu na širší proamerickou alianci umírněných muslimských zemí.
Trumpův tým označil setkání za součást dlouhodobé strategie, jak posílit ekonomické i politické vazby v oblasti, kde dominují Čína a Rusko.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl podle byznysového webu Oilprice.com, že Washington „často věnuje příliš mnoho pozornosti krizím a málo příležitostem“. Summit podle něj otevírá „vzrušující prostor pro spolupráci, kde se naše národní zájmy shodují“.
Zájem USA o region prudce vzrostl v době, kdy roste globální poptávka po kritických minerálech – od lithia a mědi po uran a vzácné zeminy, klíčové pro přechod k zeleným technologiím.
Střední Asie je jejich významným zdrojem, avšak dosud ji silně ovládají čínské a ruské investice. Nová dohoda o wolframu má být prvním krokem k větší přítomnosti amerických firem.
Páka mezi mocnostmi
Podle analytiků se středoasijské země snaží využít zájmu Washingtonu k vyvážení vztahů s Moskvou a Pekingem. „Region používá kritické minerály jako páku, aby přitáhl americkou pozornost i v jiných oblastech,“ uvedl Ben Godwin z londýnské společnosti PRISM.
Dříve se podle něj region prosazoval skrze ropu, plyn nebo boj proti terorismu, nyní sází na surovinovou diplomacii. Washington zároveň přichází s legislativní podporou – Senát USA projednává návrh na zrušení obchodních omezení Jackson–Vanik, která sahají ještě do éry studené války a brání hlubší spolupráci s regionem.
Podle republikánského senátora Jima Rischa je nyní „nejvyšší čas umožnit těmto zemím rozhodovat o vlastní budoucnosti tváří v tvář agresivní Číně a nestabilnímu Rusku“.
Setkání ve Washingtonu proběhlo jen několik týdnů po jednání čínského prezidenta Si Ťin-pchinga s lídry regionu a po zářijovém summitu Vladimira Putina v Tádžikistánu. Střední Asie se tak stává dalším geopolitickým bojištěm, kde se velmoci přetahují o vliv, suroviny i dopravní trasy, zdůrazňuje web Oilprice.com.
Trumpova administrativa využila příležitosti i k posílení Abrahámovských dohod, klíčového pilíře zahraniční politiky současného prezidenta Spojených států. Přistoupení Kazachstánu má být signálem, že iniciativa se rozšiřuje za hranice Blízkého východu.
Podle Josepha Epsteina z washingtonského Yorktown Institute to „označuje začátek nové fáze, v níž se dohody mění v globální síť proamerických, tolerantních a ekonomicky směřujících muslimských států“.
Trump tak uzavírá další kapitolu své zahraniční politiky kombinací ekonomického pragmatismu a geopolitického vlivu. Střední Asie, kdysi přehlížený region, se znovu dostává do centra pozornosti Washingtonu – tentokrát s příslibem investic, nových partnerství a rostoucí americké přítomnosti mezi dvěma tradičními rivaly, Čínou a Ruskem.
