Oba rivalové, koalice Spolu pod vedením Petra Fialy (vlevo) i opoziční ANO Andreje Babiše, v kampani operují s čísly vytrženými z kontextu, upozorňuje Pavel Páral
Alexandros Michailidis / photocosmos1 / Shutterstock.com, koláž Hrot24
Růst HDP, vyšší mzdy, zpomalující inflace – nic z toho Fialu ve volbách nespasí. Babišovi stačí počkat
Ekonomice se daří, naznačují data Českého statistického úřadu. Ani státní dluh neroste za Fialy tolik, jako tomu bylo za Babiše. „Mohlo to být lepší, ale rozpočtový armagedon hlásaný opozicí to fakt není,“ píše ve svém komentáři Pavel Páral. Jenže voliči slyší spíš na účty za elektřinu, nájmy a ceny potravin. A vláda jim svoje úspěchy neumí prodat.
hlavní komentátor
V předvolební kampani se vláda chlubí pozitivními čísly o vývoji ekonomiky, opozice tvrdí, že opak je pravdou a v zemi vládne apokalypsa zdražování a jen rachitický růst, což vyžaduje změnu ve vedení státu.
V tom není nic překvapivého a děje se tak ve všech volbách. Jen je to tentokrát o dost intenzivnější. Prošli jsme totiž hned dvěma krizemi s dvěma premiéry.
Covidovou s Andrejem Babišem a energetickou a válečnou pod vládou Petra Fialy. A lidí se to opravdu dotklo.
Obě strany dnes často operují s čísly vytrženými z kontextu nebo neporovnatelnými, kdy třeba vývoj veřejných financí Alena Schillerová vydává za katastrofu a argumentuje nárůstem státního dluhu o 1,2 bilionu korun za dobu pětikoaliční vlády.
A ignoruje přitom, že ve skutečnosti se veřejné finance od dob jejího ministrování nemálo zlepšily a roční deficit z pěti a půl procenta HDP klesne letos nejspíše pod dvě procenta.
Celkový dluh za Babišovy vlády narostl o osm procentních bodů z 32 procent HDP na čtyřicet procent, zatímco za Fialy stoupne jen o čtyři procentní body ze 40 na 44 procent HDP.
Mohlo to být lepší, ale rozpočtový armagedon hlásaný opozicí to fakt není.
Na rozhodčího si minulý týden zahrál Český statistický úřad, který v pravidelné zprávě zhodnotil výkon české ekonomiky během prvního pololetí letošního roku a dal spíše za pravdu Petru Fialovi. Zpráva shrnuje data o vývoji HDP, včetně podílu jednotlivých odvětví, mezd, veřejných financí i měnové politiky.
Hrubý domácí produkt se meziročně zvedl o velmi slušných 2,6 procenta. Když program ANO slibuje dosažení tříprocentního růstu, nemusí pro to až tak moc podnikat a stačí jen počkat.
Přidaná hodnota vytvořená českou ekonomikou se podle zprávy letos ve druhém čtvrtletí nacházela o 3,9 procenta nad vrcholem z období poslední konjunktury ve čtvrtém čtvrtletí 2019.
K pozitivnímu obratu došlo letos v průmyslu, kde se na mírném růstu přidané hodnoty (za pololetí meziročně o 1,7 procenta) podílely jak zpracovatelské obory, tak energetika. Příspěvek celého odvětví k růstu ekonomiky byl však zatím poměrně nízký.
Zrychlení růstu tempa investic do budov a staveb se odrazilo ve výkonech stavebnictví. Jeho přidaná hodnota letos posílila o 5,1 procenta. Vyšší tempo bylo naposledy zaznamenáno v prvním pololetí 2014.
Inflace klesla na 2,4 procenta a průměrné mzdy vzrostly reálně po odečtení inflace o 5,3 procenta. Další zrychlování by přineslo jen riziko růstu inflace, která by zase kupní sílu mezd znehodnotila.
Pozitivní je, že růstu mezd je docilováno téměř ve všech odvětvích. A právě růstem mezd postrkovaná spotřeba domácností je aktuálně hlavním tahounem ekonomiky, lidé začali konečně utrácet za zboží dlouhodobé spotřeby.
Zpráva obsahuje spoustu dalších dat dokládajících pozitivní vývoj ekonomiky v tomto roce a přinášejících optimismus pro další vývoj.
Na voliče to ale podle vývoje volebních preferenci příliš nezabírá. Stále vnímají růst nákladů na bydlení. Skokové navýšení cen nemovitostí i nájmů, za nímž je v první řadě selhání vlády v reformě stavebního řízení, která skončila naprostým fiaskem.
Podstatnou roli hraje skutečnost, že energie je u nás v porovnání podle parity kupní síly pro domácnosti nejdražší v EU. To je dáno tím, že jiné země přenesly podstatnou část nákladů na státní rozpočty formou snížení DPH nebo převzetím větší části regulované složky ceny energie, jako jsou třeba poplatky na OZE.
Podobný postup ve volebním programu navrhuje ANO, nicméně státní rozpočet to může stát kolem padesáti miliard korun, které si budeme muset půjčit. Nicméně to je Babišovým voličům zřejmě jedno.
Podobně lidé vnímají i kolísavé ceny potravin, které mezi lety 2021 a polovinou letošního roku zdražily o mohutných 33 procent, což ale v evropských poměrech nebyla žádná výjimka. Německo zdražilo o 32 procent, Polsko, kam jsme jezdili za levnými nákupy, o 44 procent, Maďarsko dokonce o 64 procent.
A v živé paměti je každopádně pokles reálných mezd o 7,5 procenta v roce 2022 a v roce 2023 ještě o dalších 2,9 procenta, což nepochybně zasáhlo životní úroveň lidí natolik, že si to budou dlouho pamatovat a vinit z toho nepřekvapivě Fialovu vládu.
A všechny tyto zkušenosti pak přebíjejí pozitivní ekonomická data z letošního roku, která navíc vládní politici moc neumějí prodat.
