Eric Clapton o téhle látce zpívá, amerického prezidenta vytáčí doslova do běla
koláž Hrot24 / Shutterstock.com
Drogy jsou špatné, ano?
Kokainová bouře: Trump obvinil spojence ze spolupráce s narkomafií
Spojenectví mezi Spojenými státy a Kolumbií se otřásá v základech. Americký lídr Donald Trump obvinil prezidenta Gustava Petra ze spolupráce s narkomafií a označil ho za „vůdce drogového kartelu“.
editor
Rekordní objem kokainu vyráběného v Kolumbii vyvolal diplomatickou krizi s Washingtonem. Spojené státy obvinily levicového prezidenta Gustava Petra, že selhává v boji s drogovými kartely.
Donald Trump, který se znovu vrátil do Bílého domu, označil Petra za „vůdce narkobaronů“ a v září 2025 Kolumbii oficiálně vyškrtl ze seznamu protidrogových partnerů USA.
Trump zároveň pohrozil zrušením americké pomoci a uvalením vysokých cel na kolumbijský vývoz. Americké finance přitom tvořily klíčovou oporu ekonomiky země – jen v poslední dekádě Washington poslal do Bogoty 6,8 miliardy dolarů (přes 140 miliard korun), což z Kolumbie činí největšího příjemce americké pomoci v Latinské Americe.
Napětí mezi oběma zeměmi roste už delší dobu, všímá si ekonomický web Oilprice.com. Podle dat OSN stoupla v roce 2023 produkce kokainu v Kolumbii o 53 procent na rekordních 2664 tun – devětkrát víc než před deseti lety. Plocha porostlá kokovým keřem přesáhla 250 tisíc hektarů, což je pětinásobek oproti roku 2013.
Za výrazným nárůstem produkce stojí zejména ukončení leteckého postřiku glyfosátem, který dříve ničil nelegální plantáže. Bývalý prezident Juan Manuel Santos postřik v roce 2015 zakázal po zprávě Světové zdravotnické organizace, že herbicid může být karcinogenní.
Prezident Petro pak snížil i rozsah ruční likvidace koky, aby – jak říká – „nepostihoval chudé rolníky, ale skutečné zločince“, píše web Oilprice.com.
Zatímco plocha polí prudce roste, úřady sice zabavují rekordní množství drogy – v roce 2023 přes 739 tun – ale to představuje jen 28 procent celkové produkce. Zbytek proudí do Spojených států a Evropy.
Kolumbijský rozpočet se propadá kvůli poklesu těžby ropy i nízkým cenám komodit, zatímco výdaje na bezpečnost prudce rostou.
Ekonomický dopad je ohromující. Studie odhadují, že hodnota kolumbijské produkce kokainu loni dosáhla 15,3 miliardy dolarů (asi 320 miliard korun), což odpovídá 4,2 procenta HDP – víc než ropný sektor. Drogový obchod se tak stal druhým nejvýnosnějším vývozním odvětvím země, hned po ropě.
Pro Petrovu vládu přichází krize ve špatný čas. Kolumbijský rozpočet se propadá kvůli poklesu těžby ropy i nízkým cenám komodit, zatímco výdaje na bezpečnost prudce rostou. Za prvních osm měsíců roku 2025 činil rozpočtový deficit 5,1 procenta HDP a ekonomové varují, že může do konce roku překročit osm procent.
Kolumbijská křižovatka
Trumpovo rozhodnutí zastavit veškerou americkou pomoc v hodnotě 232 miliard dolarů (skoro pět bilionů korun) tak pro Bogotu představuje těžkou ránu, píše Oilprice.com.
Ztráta klíčového spojence, zhoršení přístupu na americký trh a hrozba nových cel mohou zemi, jejíž ekonomika je už nyní oslabena, poslat do nejhlubší finanční krize za poslední dvě dekády.
Petro odpovídá, že „válka proti drogám“ vedená podle amerického scénáře selhala. Jeho vláda chce místo represe nabídnout farmářům legální alternativy a zaměřit se na likvidaci kartelů i jejich penězovodů. Trump ale trvá na tvrdém postupu a další pomoc podmiňuje návratem k postřiku kokových polí i rozsáhlému zatýkání.
Kolumbie tak stojí na křižovatce: buď ustoupí Washingtonu, nebo se pokusí vydat cestou nezávislé protidrogové politiky – s rizikem, že za to zaplatí ekonomickou i politickou cenu.
