Ministerstvo zemědělství přidává miliardy. Kdo všechno letos dostane dotace?
Shutterstock.com
Ministerstvo zemědělství přidává miliardy. Kdo všechno letos dostane dotace?
Ministerstvo zemědělství se letos vytasilo s rekordním rozpočtem. Oproti původním plánům získá o několik miliard navíc, čímž zacelí největší díry – od kofinancování evropských projektů až po dluhy vůči vlastníkům lesů. Celkově má resort pod vedením Martina Šebestyána k dispozici 63 miliard korun. V zemi, kde agrární sektor často balancuje na hraně rentability, to zní jako úleva. Realita je ale složitější.
„Ministerstvo jsem převzal v silně podfinancovaném stavu. Chybělo minimálně šest miliard na povinné spolufinancování evropských programů,“ uvedl ministr Šebestyán. Pokud by stát tyto prostředky nenašel, hrozilo by zastavení čerpání evropských dotací v řádech miliard korun.
Peníze tečou do vody, lesů a kravínů
Nově přidělené miliardy tak neslouží k velkolepým investicím, ale především k hašení předchozích problémů. Do vodního hospodářství poputuje navíc 800 milionů, lesnictví si polepší o 600 milionů – peníze mají částečně dorovnat nedoplatky z minulých let pro soukromé vlastníky lesů. Ministerstvo zároveň vnitřními přesuny ušetří dalších 750 milionů a nasměruje je na národní dotační programy.
Celkově tak zemědělci, včelaři, ovocnáři či potravináři letos dostanou 4 miliardy korun z čistě národních zdrojů. Největší porce z toho – 1,29 miliardy – půjde na zlepšení podmínek chovu hospodářských zvířat. Programy cílí mimo jiné na ozdravování stád a prevenci nebezpečných nákaz.
„Podporujeme nejen chovatele, ale i potravinové banky, včelaře nebo šlechtitelské aktivity. Po několika letech se navíc otevře i program na podporu zpracování zemědělských produktů,“ doplňuje ministr. Ten má pomoci snížit závislost na vývozu surovin a zvýšit podíl zpracování v tuzemsku – aby Česko nevyváželo jen mléko a živá zvířata, ale i hotové potraviny.
Dotace bez romantiky
Struktura rozdělení dotací nicméně odhaluje i méně viditelná témata. Do rostlinné výroby míří 528 milionů, potravinářství získá 363 milionů a na „ostatní aktivity“ zbývá 216 milionů. V portfoliu podpor nechybí ani podpora kapkové závlahy, restrukturalizace ovocných sadů nebo činnost technologických platforem. Na seznamu figurují i programy bez alokovaných prostředků – jako Rámcový krizový fond, který se spustí jen v případě živelní katastrofy či průmyslové havárie.
Zásady čerpání dotací bude ministerstvo postupně zveřejňovat. O konkrétní podobě některých programů – například podpory zpracování – zatím jasno není.
Krok správným směrem?
Navýšení rozpočtu, úspory v resortu a deklarovaná snaha podpořit přidanou hodnotu ve zpracování zní jako jasný krok kupředu. Jenže zároveň se jedná spíš o údržbu než rozvoj. Miliardy jsou v řadě případů určeny na výdaje, které stát dlouhodobě odsouval – nebo se k nim zavázal v minulosti.
Ministerstvo teď musí prokázat, že dokáže peníze efektivně využít. Jinak budou i čtyři miliardy národní podpory jen dalším částečným řešením ve složitém systému, kde o udržitelnosti rozhodují nejen dotace, ale i schopnost sektoru modernizovat, inovovat a přizpůsobit se rychle měnícím se podmínkám.
