Podle propočtů zaplatí ČR během příštích patnácti let za modernizaci energetické sítě téměř bilion korun. A to se někde musí projevit
Shutterstock.com, koláž Hrot24
Zelené zdroje nepovedou k levnější elektřině. Naopak, kvůli nutným investicím do sítí si řádně připlatíme
Zatímco lomíme rukama nad zdražováním pohonných hmot a plynu či uhlí k vytápění, vstupujeme potichu do éry růstu cen elektřiny. Cesta obnovitelných zdrojů, o níž si mnoho lidí stále myslí, že vede k levnějšímu proudu, míří totiž zcela opačným směrem.
hlavní komentátor
Nedávno britský levicový deník The Guardian přinesl článek o slyšení ve výběrovém výboru parlamentu k cenám elektřiny.
Tam poslancům Rachel Fletcherová, ředitelka pro regulaci a ekonomiku největšího dodavatele elektřiny v Británii Octopus Energy, sdělila, že účty domácností za energii pravděpodobně vzrostou během příštích čtyř let o pětinu, pokud vláda nepřijme radikální opatření k řešení zátěže způsobené rostoucími náklady na energetické sítě, a to i v případě, že velkoobchodní ceny silové elektřiny klesnou na polovinu.
V současnosti totiž Británie, která je ve své politice zelenější než Německo, trpí přetěžováním sítě elektřinou z obřích větrných farem na severu země. Síť nestačí prudce rostoucím potřebám a modernizace je drahá.
Přebytek elektřiny z ostrova nelze vyvézt na evropskou pevninu, ale ani ho přenést na jih, kde je většina průmyslu. Energetici tak musí odpojovat větrníky na severu a jejich provozovatelům platit odškodné. A také spouštět plynové elektrárny na jihu a platit jim kapacitní platby.
Octopus Energy má na svém webu počítadlo, které ukazuje, kolik Británie dosud takto letos promrhala. Od počátku letošního roku je to už cca 1,16 miliardy liber (přes 32 miliard korun). Samotná služba dodávky elektřiny tak masivně zdražuje a hrozí výpadky v případě nezvládnutí nějaké mimořádné situace.
V EU je premiantem v problémech s energetickou sítí Nizozemsko, které také velkou část své spotřeby pokrývá z obnovitelných zdrojů. V zemi jsou časté krátkodobé výpadky proudu a dlouhodobě je na většině území problém s připojením nových budov i firem. Na čekacím seznamu je asi dvanáct tisíc žadatelů.
Modernizace sítě si má do roku 2030 vyžádat 200 miliard eur, tedy necelých pět bilionů korun. Země má přitom jen dvakrát více obyvatel než Česko a dvojnásobnou spotřebu elektřiny. I Nizozemci bezesporu uvidí na svých účtech zdražení.
Česko až takové problémy nemá, ale blackout na počátku prázdnin ukázal, že s tou sítí musíme něco dělat. A to rychle a dlouhodobě, protože i u nás poroste podíl obnovitelných zdrojů.
Podle propočtů brněnské konzultační společnosti EGU, která v září na mezinárodní konferenci pořádané ostravskou univerzitou představila svou studii dopadů plánovaného klimatického cíle do roku 2040 na český průmysl, zaplatí ČR během příštích patnácti let za potřebnou modernizaci a nutné zdvojnásobení kapacity energetické sítě téměř bilion korun.
Představuje to čtyřnásobné zvýšení síťových poplatků pro velké firmy s odběrem nad 500 MWh ročně. Zde už nejde o konkurenceschopnost průmyslových odvětví náročných na energie, ale o jejich faktickou likvidaci.
Domácnostmi se studie sice nezabývá, ale ani jim se obdobné zvýšení regulované složky ceny energií nevyhne. A v případě, že se vláda pokusí převzít tyto platby na státní rozpočet bude to generovat nemalou díru v už tak děravé státní kase.
