Další výdaje kvůli zbrojení i udržitelnosti, ale prázdná kasa: pro EU jednoduchá rovnice
Shutterstock.com
Evropská komise nám chce opět sahat do kapes. Kouká, jak by zaplatila Green Deal i zbrojení
Brusel chystá nové daně, aby splácel staré dluhy. Unie stojí na prahu éry trvalého zadlužování, varuje šéfkomentátor Hrotu24 Pavel Páral.
hlavní komentátor
V Bruselu začíná ostré vyjednávání o rozpočtu EU na roky 2028 až 2034. A jde do tuhého. Tak jako ve většině evropských zemí, tak i v Unii naráží ruka v erární kase na dno. A tak jsou na stole nové daně, které jsou potřeba ke splácení starých dluhů.
Podle pracovního dokumentu chce Evropská komise navrhnout tři nové daně zaměřené na elektroodpad, tabákové výrobky a velké společnosti v EU s obratem nad 50 milionů eur.
Ty by měly nahradit tzv. digitální daň, od níž musela EU ustoupit v jednáních o clech s USA. Tato daň by totiž postihla především americké digitální obry.
Jenže peníze Unie nutně potřebuje. Cílem nového zdaňování je vygenerovat 25 až 30 miliard eur ročně, které budou použity na splácení společného dluhu EU, z něhož byl financován program NextGeneration z počátku roku 2021.
Ten oficiálně měl sloužit obnově evropských zemí po covidu. Nicméně fakticky šlo z valné většiny o peníze na dotování Green Dealu v členských zemích.
Tenkrát se jižním zemím, které by měly problém s prodejem vlastních dluhopisů kvůli vysokým vládním dluhům kolem sta procent HDP, podařilo zlomit Německo k souhlasu se společnou půjčkou EU ve výši 750 miliard eur.
Vznikl tak zárodek společné fiskální politiky a vzájemného ručení za dluhy, kterému se Německo a další čistí plátci do rozpočtu EU léta velmi nekompromisně bránili.
Nyní je na stole – nikoli překvapivě – další požadavek na společné zadlužování, aby bylo na zbrojení a pokračování dotací pro Green Deal, aniž by byly kráceny sociální a kohezní fondy.
Ty nyní polykají obří část rozpočtu, ale pro evropskou levici jsou nedotknutelné. Proto je hlediska zejména předlužených zemí zásadní najít nové zdroje příjmu. Jejich podobu chce představit komise ještě v tomto týdnu.
Podle informací, které nedávno přinesl list Financial Times, navrhne Brusel zavedení speciální sazby daně pro velké podniky s tržbami nad padesát milionů eur. To odpovídá 1,23 miliardy korun po zohlednění dotací a daní, což EU definuje jako „čistý obrat“.
Podle návrhu by se daň vztahovala na všechny velké společnosti působící v Evropě. Bez ohledu na to, kde mají sídlo. Sazba daně by měla být zřejmě progresivní a stoupat s výší tržeb.
Nápad je to notně bizarní v době, kdy většinu velkých firem ničí evropské ceny energií a čekají je americká cla. Nehledě na to, že daně v EU jsou už nyní ve většině zemí o dost vyšší než v USA.
Dalším nápadem je zavést celoevropskou daň z tabákových výrobků, jako jsou cigarety a doutníky. Toto zboží je v současné době zdaňováno v jednotlivých zemích, které si výnosy ponechávají pro sebe. Nyní by měly tuto daň zvýšit a navýšení odvádět do rozpočtu EU.
Pro Česko je však situace komplikovaná, protože se v posledních letech jasně ukazuje, že zvyšování už tak vysokých spotřebních daní vede ke snížení výnosu. Protože zdražení cigaret vede k nárůstu jejich pašování.
Nápad EU přichází uprostřed snahy zavést nové daně na e-cigarety a vapovací náplně, proti čemuž se staví Itálie, Řecko a Rumunsko. Švédsko sice není proti navrhovaným novým daním, ale uvedlo, že odevzdání části vlastních národních příjmů EU je „zcela nepřijatelné“.
Komise rovněž navrhuje jako svůj zdroj příjmů poplatek za nerecyklovaný elektronický odpad a manipulační poplatek za balíky pro dálkový elektronický obchod. Tento poplatek by postihl zákazníky čínských e-shopů.
Můžeme se sice chlácholit tím, že Komise má na vyjednávání dva roky, a to se může mnohé změnit. S novými daněmi navíc musí souhlasit všechny členské země a jakákoli může nové daně vetovat.
Nicméně vášeň pro přerozdělování v Evropě nijak neslábne a tlak na další společné dluhy spíše poroste, než že by se začalo šetřit.
