Alena Schillerová ráda kritizuje současnou vládu a zejména Zbyňka Stanjuru. Možná se už brzo přesvědčíme, jak se bude dařit státnímu rozpočtu pod její taktovkou
David Sedlecký / Wikimedia Commons / Alexandros Michailidis / Shutterstock.com, koláž Hrot24
Schodek rozpočtu 2026: Schillerová křičí „Fiasko!“, ale až povládne ANO, pojedeme po dluhové skluzavce kalupem
Časy rozpočtového pokroku, kdy se každým rokem dařilo snižovat deficit, končí. Schodek státního rozpočtu na příští rok by měl být kvůli navýšení výdajů na obranu o 40 miliard vyšší než ten letošní, oznámil ministr Stanjura. Poněkud podstřelený odhad, míní komentátor Pavel Páral. Bez škrtů a zvyšování daní se podle něj v dalších letech neobejdeme – a to ani když podzimní volby vyhraje hnutí ANO.
hlavní komentátor
Schodek státního rozpočtu na příští rok by se měl pohybovat kolem 280 miliard oznámil v České televizi ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
To je pěkné popojetí po dluhové skluzavce. V letošním roce stát plánuje hospodařit se schodkem 241 miliard korun, na konci května deficit činil 170,5 miliardy korun.
A navíc je možná odhad na příští rok poněkud podstřelen nebo se počítá opět s nějakými fiskálními kouzly, které nedobrý trend ve státní kase zakryjí.
Stanjura zhoršení salda zdůvodňuje navýšením výdajů na obranu z dvou procent HDP na 2,3 procenta, což představuje nějakých 25 miliard korun.
Ministr původně chtěl tyto peníze získat krácením dotací na dekarbonizaci, ale nakonec podle čerstvě schválené rozpočtové strategie to bude na dluh, který se podle rozhodnutí EU nemusí započítávat do evropských kritérií rozpočtové odpovědnosti. Nicméně to zůstává státním dluhem, z kterého se platí úroky.
Připočítat pak musíme i první půjčkou společnosti EDU II na stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech.
Ale bude se muset vypořádat i s letošními kostlivci ve skříni. Letošní schodek totiž vycházel ze zjevně nereálných předpokladů a legislativy, která ještě nebyla schválena.
Stanjura v něm počítal s úsporou 20 miliard z dotací na soláry, ke které nepochybně nedojde. Jeho snížení podpor neprošlo parlamentem.
Vláda už schválila pokrytí těchto dotací z takzvaných nespotřebovaných výdajů, což jsou peníze, které resorty měly přiděleny na konkrétní účely v minulých letech a nestačily je utratit.
I když se ty peníze takto „najdou“, znamená to fakticky navýšení rozpočtového schodku, protože tyto zdroje byly určeny k jiným účelům a není to rozpočtová rezerva.
Podobně se nenaplní nadhodnocené příjmy z emisních povolenek, kde může nakonec chybět více než deset miliard. Prognóza ministerstva životního prostředí zde počítala s cenou emisní povolenky ve výši 104 eur (přes 2500 korun), zatímco reálně se cena pohybuje pod sedmdesáti eury.
Místo třiceti miliard se vybere maximálně polovička. Odhady výběru na příští rok se reálně pohybují kolem šestnácti miliard korun. Takže na různé plánované zelené dotace bude chybět.
Zároveň letos je poslední rok, za nějž platí energetické podniky windfall tax neboli daň z neočekávaných zisků. V letošním rozpočtu má vynést 33,6 miliardy korun, s čímž už příští rok nebude možné počítat. K dispozici bude maximálně několikamiliardové vyúčtování letošních záloh.
Tento příjem, z něhož se platily loni i letos běžné výdaje státu po zásluze a se zpožděním končí, nicméně ty peníze budou chybět a musí se někde vybrat nebo vyškrtat na výdajích.
Národní rozpočtová rada je pro příští rok ještě optimistická. Primárně ji totiž zajímá vývoj celých veřejných financí, tedy nejen vládního rozpočtu, ale celého výsledku hospodaření státu.
Včetně samospráv, zdravotních pojišťoven a dalších samostatně hospodařících veřejných institucí, jako jsou třeba vysoké školy. A jejich takzvané strukturální saldo hospodaření, tedy výsledek očištěný o vliv hospodářského cyklu. Ten i příští rok splní limit zákona o rozpočtové odpovědnosti, kdy klesne na 1,75 procenta.
Jenže v rozpočtu na rok 2027 by to už mělo být jen 1,25 procenta, což bez dalšího výrazného škrtání nebo zvyšování daní určitě neklapne.
A tak by Alena Schillerová z ANO, která nyní s gustem komentuje Stanjurovo přiznání, že schodek státního rozpočtu příští rok místo poklesu vzroste, jako fiasko vládní rozpočtové politiky, měla být ve vyjádřeních opatrnější.
Pokud by fiskální politiku od příštího roku dělalo ANO a plnilo při tom třeba jen zlomek současných předvolebních slibů, pojedeme po dluhové klouzačce opravdu kalupem.
