Za to, že nyní sčítají ztráty a odepisují investice do elektromobility, si automobilky mohou do značné míry samy, míní Pavel Páral
Ilustrační foto: Shutterstock.com
Green Deal
Zelené ledy se v Evropě začínají lámat. Automobilky konečně pochopily, že jim jde o život – škoda, že tak pozdě
Nejvýznamnější německé Sdružení automobilového průmyslu VDA podle médií vyzvalo k faktickému zrušení zákazu prodeje nových automobilů poháněných spalovacím motorem v EU v roce 2035. To vše v době, kdy zelené cíle EU začínají přehodnocovat i vlády jednotlivých zemí. Zdá se, že prostor pro racionální politiku roste, a teď se ukáže, zda má Evropa ještě dostatek pudu sebezáchovy, píše ve svém komentáři Pavel Páral.
hlavní komentátor
V návrhu VDA zatím oficiálně nezveřejněného desetibodového plánu pro klimaticky neutrální mobilitu, který unikl do médií, německý automobilový průmysl požaduje, aby emise z nových automobilů nemusely do roku 2035 klesnout na nulu, ale aby byly sníženy pouze o 90 procent.
To by znamenalo, že deset procent v Evropě prodávaných automobilů by mohlo mít i nadále spalovací motor. Součástí návrhu VDA jsou výjimky umožňující používání e-paliv a biopaliv, která nahrazují fosilní paliva v běžných automobilech.
Návrh se objevil pouhých deset dní poté, co byla definitivně schválena novela normy Euro 7, která ulevuje automobilkám od obřích pokut.
Umožňuje totiž počítat emise prodaných flotil jednotlivých značek jako průměr za tři roky. Má to automobilkám dát časový prostor na zvýšení prodeje elektromobilů. Prodeje totiž váznou a celému odvětví hrozily už za letošní rok pokuty odhadované na patnáct miliard eur (více než 370 miliard korun).
Návrh potvrzuje, že automobilky se vzdávají víry v zelenou budoucnost svého průmyslu a chápou, že jim jde o život. Škoda, že je to až tak pozdě a kapitáni průmyslu se neozývali hlasitě už při formulování Zelené dohody pro Evropu a balíčku konkrétních opatření Fit for 55.
A nepoužili svůj nepochybně nezanedbatelný lobbistický vliv proti radikální levicové zelené ideologií v tažení Evropou a jejími politickými strukturami.
Za to, že nyní sčítají ztráty a odepisují zbytečné investice, pro něž není využití, si automobilky mohou do značné míry samy.
Jak dopadne požadavek VDA na německou politiku v Evropě, je zatím nejasné, protože zatímco CDU kancléře Friedricha Merze má zrušení zákazu spalováků ve svém programu, koaliční sociální demokraté jakékoli změkčení zelené politiky odmítají.
Nová iniciativa nicméně přichází v okamžiku, kdy se znovu rozhoduje o zelené budoucnosti evropské ekonomiky. A kam se postaví německá vláda, je velmi podstatné.
Na počátku července se Evropská komise se chystá vydat nový kontroverzní klimatický milník, který stanoví hospodářský kurz Unie na příštích 15 let. Cílem je oživit boj proti globálnímu oteplování závazkem, který stanoví snížení emisí oxidu uhličitého do roku 2040 o devadesát procent oproti roku 1990.
Opět neexistují žádné dopadové studie, které by realisticky odhadovaly náklady i dopady na životní úroveň obyvatelstva. A pochopitelně chybí reflexe skutečnosti, že i kdyby EU se svým sedmiprocentním podílem na světových emisích dosáhla oné čisté nuly, nebude to mít na klima žádný vliv, protože Čína s Indií to svými uhelnými elektrárnami dožene do půl druhého roku.
Ale politická situace v EU je už střízlivější, než byla v roce 2021, kdy se sestavoval balíček Fit for 55. Mimochodem s aktivní účastí Babišovy vlády. Ten pak byl promítnut do legislativy vládou Petra Fialy.
Zelené sliby pod tlakem: Jak umělá inteligence zvyšuje uhlíkovou stopu Big Techu
Nicméně nyní, podle průzkumu, který provedl probruselský server Politico na 27 ministerstvech životního prostředí v zemích EU, má však výše uvedený cíl pro rok 2040 bez mezer umožňujících únik z tvrdých regulací jen malou podporu.
Ve skutečnosti pouze šest zemí, které představují necelou pětinu obyvatel EU, uvedlo, že podporují cíl snížení emisí do 90 procent, jak loni slíbila předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová, aniž by požadovaly výrazné ústupky. Jde o Dánsko, Španělsko, Finsko, Nizozemsko, Lucembursko a Slovinsko.
Devět vlád, včetně těžkých vah Francie a Německa, vyjádřilo podporu využití mezinárodních uhlíkových kreditů ke splnění cíle pro rok 2040, což je ze zeleného pohledu kontroverzní opatření, které by znamenalo, že EU si započte do snižování emisí zelené investice v třetích zemích. Mnohé vlády také připojily ke své podpoře další podmínky.
Pouze tři vlády – Polsko, Česká republika a Itálie – vyjádřily silný nesouhlas s 90 procenty snížení emisí.
Zdá se, že zelené ledy se začínají lámat a prostor pro racionální politiku roste. Jednání o cílech klimatické politiky do roku 2040 ukáže, zda má Evropa ještě dostatek pudu sebezáchovy.
