„Fosilní lobby má stále obrovský vliv na politiku,“ upozorňuje Rachel Cleetusová z Union of Concerned Scientists
Foto: Shutterstock.com
Změna klimatu
Globální oteplování zpomaluje, ale ne dost rychle. Nová zpráva ukazuje, kde všude svět zaostává
Přestože jsou solární panely levnější než kdy dřív a elektromobily se stávají běžnou součástí silnic, tempo klimatických opatření je stále nedostačující. Podle nejnovější zprávy klimatických organizací se svět sice posouvá správným směrem, ale příliš pomalu, aby odvrátil nejhorší dopady globálního oteplování.
Redaktorka
Deset let po podpisu Pařížské dohody, která měla omezit růst teplot na maximálně 1,5 °C oproti předindustriální éře, přináší klimatické organizace výsledky. A závěry nejsou povzbudivé.
Podle zprávy zveřejněné koalicí organizací vedenou World Resources Institute (WRI) se sice tempo oteplování snižuje, ale „všechna kontrolní světla svítí červeně“, říká výzkumnice WRI Clea Schumerová. „Děláme správné věci, jen ne dost rychle,“ dodává.
Ukazatele selhávají napříč sektory
Autoři sledovali 45 klíčových ukazatelů napříč ekonomikou od využívání uhlí a tempa elektrifikace budov po spotřebu masa či rozvoj elektromobility. Žádný z ukazatelů ale není tam, kde by měl být, aby si svět udržel maximální teplotní růst na 1,5 °C.
Šest ukazatelů je „mimo kurz“, tedy se zlepšují, ale pomalu. Téměř třicet je „hluboko mimo kurz“ a u pěti se situace aktivně zhoršuje. Data navíc chybí u dalších pěti oblastí, například u degradace rašelinišť nebo u potravinového odpadu.
Zvlášť znepokojující je tempo využívání uhlí. Přestože jeho podíl v globální výrobě elektřiny mírně klesl, celková spotřeba uhlí v roce 2024 dosáhla historického maxima, zejména kvůli rostoucí poptávce v Číně a Indii.
„Pokud má být svět na cestě k 1,5 °C, musí být tempo odklonu od uhlí desetinásobné,“ varuje Schumerová. Znamenalo by to uzavřít více než 360 středně velkých uhelných elektráren ročně a zastavit všechny výstavby nových elektráren.
Uhlí zabíjí i v rozvinutých zemích
„Uhlí je zabiják,“ říká Rachel Cleetusová z Union of Concerned Scientists. Studie citovaná ve zprávě odhaduje, že znečištění z uhelných elektráren způsobilo mezi lety 1999 a 2020 smrt 460 tisíc Američanů. „Zdravotní dopady jsou obrovské i v bohatých zemích,“ dodává Cleetusová.
Elektromobily ztrácejí dech
Zpráva si všímá i zpomalení dříve dynamického rozvoje elektromobilů. Zatímco v roce 2023 tvořily téměř pětinu všech prodaných osobních vozů, loni prodeje v Evropě i USA klesly. Pouze Čína drží vysoké tempo. Téměř polovina nových aut na tamním trhu je elektrická.
„Je to střízlivé připomenutí, že nestačí jen růst. Potřebujeme konzistentní politiku,“ komentuje situaci Laurens Speelman z Rocky Mountain Institute.
Slunce a finance jako světlé stránky
Naopak solární energetika zažívá rekordní růst. V roce 2024 se celosvětově nainstalovalo o 33 procent více solárních panelů než rok předtím, a to především díky Číně, která sama zdvojnásobila počet instalací, než kolik mají Spojené státy celkově.
Pozitivní vývoj zaznamenaly i soukromé klimatické investice. Podle zprávy se díky rostoucímu zájmu firem a bank situace zlepšila a přesunula se z kategorie „hluboko mimo kurz“ na „mimo kurz“. Veřejné finance určené pro rozvojové země však nadále výrazně zaostávají.
Politické turbulence a naděje ekonomiky
Zpráva vyšla v době, kdy se země chystají na klimatický summit OSN v Brazílii. Situaci komplikuje i návrat Donalda Trumpa do čela Spojených států, který z Pařížské dohody znovu vystoupil a zastavil daňové úlevy pro elektromobily a dotace pro obnovitelné zdroje.
„Fosilní lobby má stále obrovský vliv na politiku,“ upozorňuje Cleetusová. „V případě USA vidíme extrémní příklad, kdy vláda otevřeně prosazuje fosilní agendu a šíří dezinformace o klimatické vědě.“
Navzdory pesimismu zpráva končí mírně optimisticky. Podle Speelmana se mění samotná ekonomika. „Investice do obnovitelných technologií a energetické účinnosti už nejsou otázkou morálky, ale byznysu. To je nový motor změny.“
