OSN varuje před „nepředstavitelnými“ důsledky extrémního oteplení pro lidi, společnosti a celé ekonomiky
Foto: Shutterstock
Klima v ohrožení
Emise skleníkových plynů se vyšplhaly na nové maximum. Je třeba hned jednat, burcuje OSN
Podle nové zprávy OSN dosáhly emise skleníkových plynů v loňském roce rekordní výše. Zpráva Emissions Gap Report 2024 varuje, že bez okamžité akce je cíl Pařížské dohody během několika let definitivně ztracen.
Redaktor junior
Globální emise skleníkových plynů v roce 2024 vzrostly o 2,3 procenta a dosáhly historického maxima 57,4 gigatun ekvivalentu oxidu uhličitého (GtCO₂e).
To je hlavní závěr letošní zprávy Emissions Gap Report 2024: No more hot air… please!, kterou každoročně zveřejňuje Program OSN pro životní prostředí (UNEP). Dokument varuje, že stávající klimatická opatření nejsou dostatečná.
Podle zprávy planeta směřuje k oteplení o 2,6 až 3,1 °C do konce století, pokud státy nenavýší své klimatické závazky a nezačnou je okamžitě plnit. To by mělo katastrofální dopady na zdraví lidí, ekosystémy i světovou ekonomiku.
Pařížská dohoda z roku 2015 si dává za cíl udržet nárůst průměrné globální teploty výrazně pod hranicí 2 °C, ideálně pod 1,5 °C oproti předindustriálnímu období.
Výkonná ředitelka UNEP Inger Andersenová v souvislosti se zprávou upozornila, že hlavní překážkou pro pokrok není nedostatek technologií či financí, ale neochota jednat.
„Nejde o to, že bychom neměli řešení nebo peníze. Problémem je nedostatek politické vůle a činů. Věda říká, co máme dělat. Řešení známe. Peníze jsou k dispozici. A přesto se prakticky nic neděje,“ prohlásila.
Zároveň zdůraznila, že důsledky klimatické krize jsou již dnes cítit po celém světě: „Některé části světa hoří. Jiné se topí. A lidé všude se snaží přizpůsobit – v mnoha případech doslova přežít. Nejvíce přitom trpí jako vždy ti nejchudší a nejzranitelnější.“
Podle OSN je ale cíl pařížské dohody stále dosažitelný, pokud nové klimatické závazky, tzv. národně stanovené příspěvky (NDCs), budou podstatně ambicióznější než dosud.
Právě ty mají být klíčovým prvkem klimatických závazků, které budou projednávány na konferenci COP30 v Brazílii.
Aby se svět vrátil na cestu vedoucí k udržení oteplení do 1,5 °C, musely by globální emise poklesnout o 42 procent do roku 2030 a o 57 procent do roku 2035 (oproti predikovanému vývoji podle politik platných k říjnu 2023).
Nezbytná je také okamžitá implementace nových opatření. Scénář udržení oteplování do 1,5 °C je stále technicky možný, přičemž klíčem k úspěchu jsou rychlé a masivní investice do obnovitelných zdrojů, ochrany lesů a dalších osvědčených řešení.
OSN apeluje na vlády, aby nové klimatické závazky podložily konkrétními politikami, platnými napříč celou státní správou i soukromým sektorem.
Významnou roli podle OSN musí sehrát země G20, zejména jejich největší znečišťovatelé: Čína, Spojené státy, Indie, Rusko a státy EU jako skupina.
K naplnění klimatických cílů bude nutná i zásadní reforma globálního finančního systému a alespoň šestinásobné navýšení investic do opatření na snižování emisí.
