Klimatická křivka se láme. Věda varuje: lidstvo zaspalo
Foto: Shutterstock.com
Globální oteplování
Loňský rok byl třetím nejteplejším v historii planety, klimatické agentury bijí na poplach
Planeta zažila tři nejteplejší roky v historii měření. Podle zprávy agentury Reuters, která vychází z dat evropské klimatické služby Copernicus a britské Met Office, překročila průměrná globální teplota mezi lety 2023–2025 hranici 1,5 °C oproti předindustriální éře – a to na nejdelší období, jaké kdy bylo zaznamenáno.
RED
Rok 2025 byl podle dat evropské klimatické služby Copernicus a britské Met Office třetím nejteplejším v historii. V období 2023–2025 se globální teploty průměrně držely 1,52 °C nad úrovní předindustriální éry, čímž došlo k nejdelšímu zaznamenanému překročení limitu 1,5 °C. Tento práh přitom tvoří klíčový cíl Pařížské klimatické dohody z roku 2015. Informovala o tom agentura Reuters. Za rostoucím oteplením stojí především spalování fosilních paliv a destrukce přírodních ekosystémů.
Zatímco dříve vědci očekávali dosažení této hranice kolem roku 2040, dnes se shodují, že k trvalému překročení pravděpodobně dojde již před rokem 2030. „Jsme odsouzeni ji překročit. Otázkou zůstává, jak zvládneme nevyhnutelné následky,“ uvedl podle britského listu Guardian Carlo Buontempo, ředitel služby Copernicus Climate Change Service.
Rekordní teploty roku 2025 přicházejí jen několik měsíců poté, co OSN potvrdila historické maximum emisí skleníkových plynů v roce 2024. Navzdory varování vědců a dostupným technologiím zatím státy neplní své klimatické závazky. Cíl Pařížské dohody zůstává podle odborníků technicky dosažitelný, ale čas pro jeho naplnění se rychle krátí.
Rok 2025 přinesl sérii extrémních událostí: v Evropě shořelo nejvíce lesů za dobu měření, v Pákistánu si monzunové povodně vyžádaly přes tisíc obětí a hurikán Melissa zasáhl Karibik nebývalou silou. Polární oblasti trpěly rekordním úbytkem mořského ledu a nadpoloviční část planety zažila více dní se silným „tepelným stresem“ – tedy pocitovou teplotou nad 32 °C.
Podle vědců z East Anglia a dalších institucí byl vliv přírodního jevu El Niño v roce 2025 slabší než v letech předchozích, což paradoxně ukazuje, že extrémní teploty jsou skutečně důsledkem dlouhodobého oteplování, nikoliv výkyvů počasí.
Zatímco vědecký konsenzus je pevný, politická reakce ve světě slábne, a v některých případech se ke krizi otáčí zády. Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa na sklonu loňského roku provedly největší ústup od environmentální politiky ve své moderní historii. Během jediného týdne administrativa zrušila ochranu milionů akrů mokřadů, oslabila zákon o ohrožených druzích a otevřela cestu k novým těžebním licencím ve federálních pobřežních vodách.
„Byl to týden zkázy pro americkou environmentální politiku,“ varoval klimatický právník Pat Parenteau. Ironií zůstává, že k těmto krokům došlo právě v době konání klimatického summitu COP30, kde USA chyběly.
Evropské instituce varují, že každá desetina stupně navíc znamená silnější bouře, delší vlny veder, horší sucha i vyšší ztráty na životech a majetku. „Atmosféra nám vysílá zprávu. Musíme ji konečně začít poslouchat,“ uzavírá Laurence Rouil z Copernicus.
Související články
