Elektroauta si nikdo půjčovat nechce, starosti s nabíjením jsou příliš zatěžující
Foto: Shutterstock.com
Likvidace autopůjčoven? EU jim chce vnutit elektromobily, zákazníci o ně ale nejeví zájem
Evropská unie by autopůjčovnám a velkým firmám ráda zakázala, aby od roku 2030 do svých flotil pořizovaly jiná auta než ta na elektrický pohon. To by tvrdě zasáhlo nejen samotný byznys pronájmů vozidel, ovlivnilo by to třeba i turistický ruch. Jak se ukazuje, zákazníci autopůjčoven, a zejména ti, kteří jsou v dané lokalitě pouze na návštěvě, preferují spalovací motory. A to dokonce i v případě, že elektromobil sami vlastní.
HLAVNÍ EKONOM TRINITY BANK, ČLEN NÁRODNÍ EKONOMICKÉ RADY VLÁDY
Půjčovny, leasingové společnosti a další firmy pořizující auta na pronájem nebo pro služební účely by podle návrhu Evropské komise už za necelých pět let musely pro své klienty nakupovat výhradně elektrovozy. Informaci přinesl německý deník Bild.
Záměr ostře kritizoval německý kancléř Friedrich Merz. Podle něj „zcela ignoruje to, co Evropa právě nyní potřebuje“.
Evropská komise v reakci uvedla, že návrh vznikl v rámci dialogu s výrobci aut a že zatím jen přistoupila k uskutečnění „posouzení dopadu“ takového případného opatření.
Zákaz nakupovat pro flotily jiná auta než elektrická by představoval pro autopůjčovny závažný bolehlav. Jejich klienti o elektrovozy totiž nemají valný zájem.
Na svoji sázku na elektromobily ostatně těžce doplatila třeba autopůjčovna Hertz. Ta v roce 2021 oznámila velkolepý plán nakoupit do své flotily 100 tisíc vozů značky Tesla.
Následně ještě přišla s plánem pořídit 175 tisíc elektroaut General Motors a dalších 65 tisíc od Polestaru, což je společný podnik Volva a jeho čínské matky Geely.
Nakonec však Hertz nakoupil všehovšudy jen 60 tisíc elektrovozů (i tak ale šlo o 11 procent jeho celkové flotily), než své plány dal definitivně „k ledu“ a elektroflotily se začal zbavovat – s obrovskými ztrátami.
Hertz se pro ostatní autopůjčovny stal odstrašujícím příkladem, jak moc se může sázka na elektromobily vymstít. Potýkal se s vysokými náklady bouraných a poškozených vozů, které v případě elektromobilů dosahovaly dvojnásobku úrovně aut se spalovacím motorem.
Navíc příběh Hertzu zřetelně potvrdil, že klienti autopůjčoven elektroauta prostě moc nechtějí. Pokud se jedná třeba o turisty, ti v cizím místě nehodlají ztrácet čas hledáním nabíjecích stanic, případně zápolit o jejich omezený počet u hotelu, pokud ten tedy nabíječkami vůbec disponuje.
I turisté, kteří třeba sami jako své vlastní auto využívají elektromobil, mohou na cestách volit raději vůz se spalovacím motorem, neboť půjčený elektromobil nemohou snadno nabít „přes noc u sebe doma“ jako elektromobil vlastní.
Pokud Brusel prosadí svou, pak vzhledem k tomu, že většina evropských autopůjčoven má ve flotilách vozy staré maximálně rok nebo dva, nejpozději od roku 2032 by prakticky nemělo být možné natrefit v autopůjčovně kdekoli v EU na jiný vůz než elektrický.
Evropská komise si od návrhu slibuje, že jím urychlí konec aut se spalovacím motorem. Jejich prodej má být v Unii zakázán „až“ od roku 2035. Jenže autopůjčovny zodpovídají za přibližně pětinu nových registrací aut v Evropě, přičemž firemní prodeje celkově za zhruba 60 procent.
Zákaz kupovat vozy se spalovacím motorem pro flotily autopůjčoven a velkých firem by dramaticky snížil celoevropskou poptávku po těchto autech už pět či více let před rokem 2035, tedy před datem faktického zákazu jejich prodeje.
Mohlo by to ochromit i turistický ruch v EU. Nejde jen o zmíněný odstrašující případ Hertzu. Vždyť i v takovém Norsku, kde už prodej elektromobilů zřetelně převládá nad prodeji nových aut se spalovacími motory, existuje jedna výjimka. Jsou jí právě tamní autopůjčovny.
Zejména zahraniční návštěvníci Norska totiž stále preferují vozy se spalovacím motorem. A to je Norsko jakousi „celosvětovou výkladní skříň elektromobility“, i z hlediska příslušné infrastruktury a pokrytí nabíjecími stanicemi.
