Ministr financí dosluhující vlády Zbyněk Stanjura

Ministr financí dosluhující vlády Zbyněk Stanjura

Hrot / Tomáš Novák

Schodek rozpočtu je nejnižší za šest let. Stát hospodaří lépe než loni

Daňové inkaso roste dvouciferným tempem a rozpočet se meziročně zlepšil o téměř 18 miliard korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura označil vývoj za důkaz, že konsolidační kroky končící vlády fungují.

red

Schodek státního rozpočtu na konci října dosáhl 183,1 miliardy korun. Oproti září se sice prohloubil o téměř 30 miliard, ale i tak jde o nejnižší říjnový deficit za posledních šest let. Vyplývá to z údajů ministerstva financí.

Oproti loňsku, kdy schodek činil 200,7 miliardy, si rozpočet polepšil téměř o 18 miliard. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) stojí za zlepšením vývoje konsolidační opatření, díky nimž příjmy rostou rychleji než výdaje.

Rozpočtové příjmy za prvních deset měsíců roku dosáhly 1,718 bilionu korun, což je meziročně o 7,2 procenta víc. Výdaje vzrostly o 5,4 procenta na 1,901 bilionu korun. „Nastavili jsme trend, ve kterém by měla pokračovat každá vláda, která bere budoucnost veřejných financí vážně,“ uvedl Stanjura.

Nejvýraznější podíl na růstu příjmů má daňové inkaso, které se zvýšilo o deset procent. Daň z příjmu právnických osob přinesla do rozpočtu 174,3 miliardy korun, tedy o 15,2 procenta víc než loni.

Inkaso z daně z neočekávaných zisků (tzv. windfall tax) vzrostlo o 20,9 procenta na 32,9 miliardy korun. Výběr daně z příjmu fyzických osob narostl o 12 procent na 152,7 miliardy korun, což ministerstvo přičítá růstu mezd a platů.

Na povinném pojistném stát vybral 664,2 miliardy korun, tedy o 7,2 procenta víc než loni. Inkaso DPH dosáhlo 339,7 miliardy korun, což je nárůst o 8,5 procenta – podle resortu díky zvýšené spotřebě domácností. Na spotřebních daních stát vybral 139,5 miliardy, o 3,2 procenta víc než v minulém roce. Pomohlo zvýšení sazeb u tabáku a alkoholu.

Na výdajové straně zůstávají hlavní položkou sociální dávky, které si do října vyžádaly 771,8 miliardy korun, meziročně o 2,4 procenta více. Z toho důchody tvořily téměř 600 miliard korun. Na obsluhu státního dluhu vydal stát 73,5 miliardy, což představuje nárůst o deset procent.

Kapitálové výdaje dosáhly 172,5 miliardy korun, meziročně vzrostly o 23 procent. Investice tak zatím plní 64 procent celoročního plánu.

Výrazně rostly investiční transfery Státnímu fondu dopravní infrastruktury, které se zvýšily o téměř polovinu na 74,9 miliardy korun.

Celkový letošní rozpočet počítá s příjmy 2,086 bilionu korun a výdaji 2,327 bilionu, plánovaný deficit činí 241 miliard. Loni skončil rozpočet ve schodku 271,4 miliardy, což byl nejlepší výsledek od pandemie, ale zároveň pátý nejhlubší v historii Česka.

Na Slovensku je situace méně příznivá – tamní rozpočtový schodek se v říjnu prohloubil na 4,67 miliardy eur (113,6 miliardy Kč), meziročně o více než třetinu. Slovenské ministerstvo financí přičetlo zhoršení bilance rychlejšímu růstu výdajů než příjmů.

S využitím ČTK