Jaromír Zůna, ministr obrany
Foto: Michal Čížek, Hrot 24
Obrana letos dosáhne pouze na 185 miliard korun. Nové projekty se tak odsouvají
Obranné výdaje České republiky letos dosáhnou zhruba 185 miliard korun, což odpovídá 2,07 procenta HDP. Vláda sice zachová všechny stávající projekty armády, nové ambice však odsouvá. Rozhodnutí vyvolalo spor o dlouhodobé závazky Česka vůči NATO.
čtk
Celkové obranné výdaje v rozpočtu na letošní rok budou činit zhruba 185 miliard korun. Podle predikce z ledna je to 2,07 procenta hrubého domácího produktu (HDP), oznámil na tiskové konferenci po dnešním jednání vlády ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Původní návrh rozpočtu předchozí vlády Petra Fialy (ODS) počítal s obrannými výdaji v celkové výši 2,35 procenta HDP, což tehdy odpovídalo zhruba 206 miliardám korun. Loni Česko vydalo na obranu 171,1 miliardy korun a výdaje představují 2,02 procenta HDP.
Všechny stávající projekty ministerstva obrany budou pokračovat, řekl Zůna. Snížení obranného rozpočtu o 21 miliard korun dopadne podle něj na nové, ještě nevyhlášené projekty. Ty se neruší, ale posouvají na rok 2027, dodal ministr. „V programovém prohlášení se uvádí, že obrana bude financována podle aktuálních bezpečnostních potřeb státu, a tímto směrem postupujeme,“ řekl. Výdaje se podle něj zvyšují, 21 miliard korun v projekci byly peníze na další nové ambice. Armáda pokračuje v modernizaci, náboru personálu i zvyšování platů vojáků i občanských zaměstnanců, dodal.
Samotné ministerstvo obrany má letos podle dnes vládou schváleného návrhu rozpočtu hospodařit se 155,79 miliardy korun. Součástí výdajů na obranu jsou vedle kapitoly ministerstva obrany i části výdajů dalších ministerstev, v minulých letech zahrnovaly části kapitol ministerstva vnitra, dopravy a zahraničních věcí, Správy státních hmotných rezerv (SSHR) a Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) už dnes ráno avizoval, že vláda ANO, SPD a Motoristů nebude ve státním rozpočtu navyšovat výdaje na obranu. Dvě procenta HDP na obranu jsou plus minus dostačující, uvedl. Zástupci nyní opozičních stran Okamurova slova zkritizovali, stagnace obranných výdajů podle nich ohrožuje bezpečnost ČR.
Předchozí vláda se zavázala postupně zvyšovat obranné výdaje do roku 2030 na tři procenta HDP. Premiér Andrej Babiš (ANO) dnes řekl, že jeho vláda žádný takový závazek nemá. Loni v červnu se státy Severoatlantické aliance (NATO) dohodly, že do roku 2035 vzrostou obranné výdaje na 3,5 procenta HDP a dalších 1,5 procenta HDP budou tvořit související nevojenské investice. Babiš v minulosti uvedl, že nové cíle NATO nejsou realistické.
Prezident Petr Pavel o víkendu v televizi Nova řekl, že Česko musí naplňovat svůj závazek o výši obranných výdajů, který přijalo vůči NATO, pokud chce čekat bezpečnostní garance. Jestli země na tento závazek rezignuje, musí politici podle Pavla jasně říct občanům, jak jinak zajistí jejich bezpečnost.
