Mikroplasty

Co všechno mikroplasty v našich tělech způsobují, zatím nevíme. První studie už je ale spojují s vyšším výskytem celé řady závažných chorob, včetně rakoviny, demence, infarktu či mrtvice

Ilustrace: ZonerAI

Životní prostředí

Strašák mikroplast. Petrochemický průmysl čelí nežádoucí pozornosti: vědci varují a lidé na to slyší

Petrochemický průmysl je dlouhodobě považován za motor poptávky po ropě a plynu. Zatímco využívání fosilních paliv v dopravě či energetice postupně klesá, výroba plastů a dalších chemických produktů roste. Sektor může do roku 2030 dosáhnout hodnoty přesahující jeden bilion dolarů. Čelí však sílícímu tlaku ze strany vědců i veřejnosti, která se stále více obává dopadů mikroplastů na zdraví i životní prostředí.

Petrochemikálie se vyrábějí především z ropy a zemního plynu a nacházejí uplatnění v široké škále produktů – od plastů a syntetických vláken přes hnojiva až po barviva, čisticí přípravky či nátěrové hmoty.

V roce 2023 dosáhla světová produkce petrochemikálií 2,6 miliardy tun. Významnými hráči zůstávají Čína, Indie a Írán, přičemž samotná Čína plánuje navýšit kapacity o dalších 134 milionů tun ročně, informuje specializovaný web OilPrice.com.

Podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) se sice globální poptávka po ropě blíží svému vrcholu, petrochemikálie ale budou v příštích desetiletích klíčovým faktorem, který udrží poptávku po fosilních palivech.

Velké společnosti jako ExxonMobil, CPChem nebo Dow už investují miliardy dolarů do rozšíření výroby plastů.

Proti tomuto trendu však stojí rostoucí znepokojení z mikroplastů. Tyto částice menší než pět milimetrů, často dokonce pouhých pár nanometrů, pronikají do potravin, vody a podle nejnovějších výzkumů i do lidského těla.

Vědci v roce 2024 zjistili, že v lidském mozku je v průměru sedm gramů plastu, tedy o polovinu více než v roce 2016. Mikroplasty byly odhaleny také ve svalovině ryb, v ovoci a zelenině.

Prezident Centra pro klimatickou integritu Richard Wiles k tomu poznamenal, že právě lidská expozice mikroplastům představuje pro průmysl největší zranitelnost: „Budou se nám snažit namluvit, že každodenní kontakt s mikroplasty od narození až do smrti je v pořádku. Ale to je debata, kterou nemohou vyhrát.“

Výzkumy z posledních let ukazují, že mikroplasty se vyskytují prakticky všude, nejen v oceánech, ale i v potravinách, které lidé běžně konzumují.

Studie vědců z Torontské univerzity a neziskové organizace Ocean Conservancy například analyzovala šestnáct běžně dostupných proteinových produktů, od kuřecích prsou přes krevety až po tofu.

Mikroplasty byly nalezeny ve všech druzích a ve více než 80 procentech všech testovaných vzorků. Největší koncentrace se objevila u vysoce průmyslově zpracovaných potravin, jako jsou kuřecí nugety. Objeveny byly i ve žvýkačkách, které se přitom prezentovaly jako čistě přírodní.

Badatelé upozorňují, že mikroplasty se do těla dostávají nejen konzumací jídla a pití, ale i vdechováním. Riziko spočívá také v jejich schopnosti vázat na sebe toxické látky.

Výzkumy tuto skutečnost spojují s respiračními a reprodukčními potížemi, zažívacími problémy a dokonce i s některými typy rakoviny.

Rostoucí informovanost může změnit spotřebitelské chování a posílit tlak na vlády i firmy, aby omezily využívání jednorázových plastů a hledaly alternativní materiály.

Pokud se tento trend prohloubí, mohou podle OilPrice.com vyvstat vážné otázky o dlouhodobé udržitelnosti celého odvětví. Petrochemie má sice našlápnuto k růstu, ale stejně tak může čelit zásadním změnám v regulaci i poptávce.