Moskva podle německého vojenského analytika Carla Masaly ztrácí víru v to, že by Severoatlantická aliance dokázala skutečně uplatnit článek 5, který říká, že útok na jednoho člena NATO je útokem na všechny.

Podle něj existují v Rusku vlivné kruhy přesvědčené, že některé evropské země by nebyly ochotné riskovat přímý konflikt se světovou mocností, zvlášť pokud by šlo o menší provokaci nebo lokální narušení hranic. Řekl to v rozhovoru pro web Newsweek.

Masala ve své knize If Russia Wins: A Scenario popisuje možnost, že by Rusko mohlo už kolem roku 2028 provést omezený vpád do Estonska – například do města Narva, kde žije většina obyvatel rusky mluvícího původu.

Pod záminkou jejich „ochrany“ by Moskva mohla vyslat jednotky přes hranici, podobně jako to učinila na Donbasu v roce 2014. Tento krok by byl doprovázen propagandou a informačními operacemi, které by měly oslabit vůli západních států k jednotné reakci.

Nová obchodní tepna s ČínouNová obchodní tepna s Čínou

Evropa má miliardový plán, jak obejít Rusko – nová trasa oslabí Putinův vliv v Asii

Podle Masaly je klíčové, že Kreml by nemusel sáhnout po rozsáhlé invazi. Naopak, menší a cílené provokace by mohly vést k rozkolu uvnitř NATO – část států by volala po vojenské odpovědi, zatímco jiné by preferovaly diplomatické jednání.

Tento scénář by mohl alianci rozdělit do dvou či tří táborů a ohrozit její soudržnost. Pokud by NATO nedokázalo jednoznačně reagovat, článek 5 by se stal prázdným symbolem a aliance by de facto ztratila smysl své existence.

Masala upozorňuje, že už dnes Rusko testuje hranice západní odolnosti sérií menších incidentů. Estonsko letos obvinilo Moskvu z opakovaných provokací, včetně průletu tří stíhaček MiG-31 do jeho vzdušného prostoru.

Kreml sice incident popřel, ale podle Masaly šlo o záměrné testování připravenosti NATO. „Pokud by Rusko věřilo v odstrašující sílu aliance, nikdy by do takového kroku nešlo,“ uvedl pro Newsweek.

Miliardy do zbrojení

Masala je profesorem na Univerzitě Bundeswehru, která vzdělává důstojníky německých ozbrojených sil, jeho názory tak nejsou pouze ryze akademické. Za pozornost ovšem stojí i to, co podobné úvahy a rozkolísaná bezpečností situace dělají z ekonomického pohledu. Nejen Evropa totiž zažívá bezprecedentní konjunkturu obranného sektoru.

A nezaostává ani region, který by podle Masaly mohl být v budoucnu ruským imperialismem ohrožen. Švédsko pumpuje miliardy do zbrojního průmyslu a například zadalo největší objednávku dělostřelecké munice za celé dekády. Nová zakázka v hodnotě přes 11 miliard českých korun má posílit zásoby pro samohybné houfnice Archer a připravit zemi na případný vojenský konflikt.

Munici budou dodávat německý koncern Rheinmetall a norská zbrojovka Nammo. Společně pomohou Švédsku navýšit zásoby kriticky důležitých 155mm dělostřeleckých granátů.

Když už jsme u Rheinmetallu, ten má silné ekonomické zájmy i v sousedním Finsku. Největší německá zbrojovka rozšiřuje záběr svého podnikání a míří také do vesmíru.

Zásobovací koridor alianceZásobovací koridor aliance

Achillova pata NATO se mění v jeho zbraň: Via Baltica může být noční můrou Kremlu

Koncern Rheinmetall se na jaře spojil s finským výrobcem satelitů a chtějí společně zvýšit evropskou produkci umělých družic, které umějí mapovat zemský povrch i přes vrstvu mraků a dokážou zvýšit rozlišení výsledného obrazu. Mimochodem už pomáhají i napadené Ukrajině.

Rostoucí zájem o zbraně ve skandinávské zemi potvrzuje i množící se počty střelnic, kam se Finové vydávají pilovat schopnosti s puškami či pistolemi.

Silně zbrojí také Polsko, které pumpuje miliardy do všech aspektů vojenství. Nedávno jsme na Hrotu psali, že se chystají koupit nejnovější americké protiletecké rakety pro své stíhačky F-35 – jako jediný k tomu dostali zelenou od Kongresu Spojených států.

Vláda našich severních sousedů už na jaře uvolnila téměř 17 miliard korun na masivní rozšíření výroby 155mm dělostřeleckých granátů. Čtyři podniky v rámci státního kolosu Polska Grupa Zbrojeniowa dostávají stovky milionů na nové linky, haly a technologie.

Tanky z Jižní Koreje, ponorky pro Varšavu

Za téměř 140 miliard korun pak Varšava rozšiřuje svůj tankový arzenál: uzavřela kontrakt s Jižní Koreou na dodávku 180 moderních tanků K2 Black Panther.

Jde o druhý kontrakt na tanky K2, který Polsko s Jižní Koreou uzavřelo. První dodávka 180 kusů byla objednána už v roce 2022. Celkem má Polsko možnost nakoupit až tisíc tanků K2, které by se tak mohly stát páteří jeho obrněných sil.

Polsko, které má podobně jako Pobaltí negativní zkušenosti s ruskou rozpínavostí, vyhlásilo i záměr do konce roku objednat pro své námořnictvo tři až čtyři zbrusu nové ponorky pro hlídkování v mělkých vodách Baltského moře.

A ještě jeden aspekt se v současnosti naplno projevuje – generálové i politici nechtějí pro své země nakupovat neozkoušené technologie. Naopak sázejí na vojenské produkty, které se osvědčily přímo na ukrajinském bojišti.

Rosněfť a LukoilRosněfť a Lukoil

Washington udeřil na ruský ropný sektor. Trump chce mluvit se Si Ťin-pchingem

„Nikdy nekoupím nic, co neprošlo testem na Ukrajině,“ prohlásil dánský generálmajor Peter Harling Boysen během nedávného veletrhu AUSA, zaměřeného na obrannou spolupráci v severní Evropě. Souhlasil s ním i generálporučík Pasi Välimäki z finské armády.

„Už jsme slyšeli příliš mnoho příběhů o tom, jak špičkové technologie nasazené na Ukrajině selhaly. Tomu se chceme vyhnout,“ přikývl Aivars Puriņš, státní tajemník lotyšského ministerstva obrany.

V Norsku mezitím běží rozsáhlý program modernizace armády skrze bezpilotní systémy. „Zřídili jsme funkci inspektora dronů, který má koordinovat všechny armádní dronové aktivity,“ vysvětluje generálmajor Lars Lervik.

TechnologieTechnologie

X-BAT: Dron, který přistává jako vrtulník a myslí jako pilot F-16

A tak by se dalo pokračovat. Z vojensko-ekonomického hlediska by měl menší konflikt na východní hranici NATO dalekosáhlé důsledky. Znamenal by ale zároveň další oživení zbrojního sektoru a růst zakázek pro firmy jako Lockheed Martin, Rheinmetall či Saab.

Ruské vedení počítá s tím, že pokud by NATO nezareagovalo, aliance by se v podstatě rozpadla, řekl Masala v rozhovoru pro Newsweek. Zatímco Kreml věří, že Západ je unavený a rozdělený, je podle německého akademika právě tato nejistota pro alianci výzvou a motorem pohánějícím její členy k horečnaté činnosti.

Podle silných obranných investic to vypadá, že je spojenecký blok, který se zformoval proti Rusku, odhodlaný neustoupit. A že by se nerad stal jen pouhým papírovým tygrem – se silou na papíře místo reálných svalů na bojišti.

TechnologieTechnologie

Stoletá legenda pořád skvěle střílí: kvůli válce na Ukrajině prudce stoupá zájem o kulomety M2 Browning