Těžba ropy

Zelená energie prozatím nadále zůstává jen ideálem. Aby se pokryly energetické potřeby lidstva, zvýší největší firmy těžbu ropy i zemního plynu

Foto: Shutterstock.com

Konec zelených snů

Odvrací se svět od čisté energie? Velcí hráči znovu sázejí na ropu a plyn, těžba se zvýší

Největší světové ropné společnosti jako BP, Chevron, ExxonMobil, Shell a TotalEnergies zintenzivňují hledání nových ropných a plynových zásob. V jejich analýzách se totiž ukazuje, že přechod na takzvaně čistou energii postupuje pomaleji, než se očekávalo.

Ochlazení optimismu ohledně rychlé transformace k obnovitelným zdrojům má několik příčin: vysoká inflace a úrokové sazby prodražují projekty zelené energie, geopolitická nestabilita zase vede vlády k tomu, aby před dekarbonizací upřednostnily energetickou bezpečnost.

Analýza konzultantské společnosti Wood Mackenzie naznačuje, že zpomalení přechodu na čisté zdroje by mohlo už od poloviny 30. let znamenat potřebu o pět procent více ropy ročně.

Do roku 2050 by bylo nutné objevit přes sto miliard barelů ropy a plynu, aby se pokryl očekávaný deficit. Tento výhled žene ropné giganty zpět k rozsáhlým průzkumným aktivitám, upozorňuje deník Financial Times.

BP, která se po letech orientace na obnovitelné zdroje potýkala s kritikou investorů, plánuje během tří let vyvrtat 40 průzkumných vrtů. Hlásí také největší objev za posledních 25 let u brazilského pobřeží a označuje posledních deset objevů za historický úspěch.

Chevron, dříve soustředěný hlavně na snižování nákladů a těžbu z břidlic, rozšířil od roku 2024 své průzkumné portfolio o 11 milionů akrů (45 tisíc kilometrů čtverečních). Firma přiznává, že výsledky z poslední dekády byly neuspokojivé.

ExxonMobil po letech soustředění na Guyanu podepsal dohodu o průzkumu čtyř oblastí u libyjského pobřeží a chystá návrat na ložiska v Trinidadu a Tobagu po dvacetileté pauze.

Také TotalEnergies a Shell posilují své aktivity. TotalEnergies získala nové licence v USA, Malajsii, Indonésii a Alžírsku. Shell plánuje vrty v Mexickém zálivu, Malajsii a Ománu.

Firmy se snaží udržet náklady na uzdě a investují do technologií, které urychlují hledání ložisek a zároveň jsou levnější. Chevron například využívá malé uzly umístěné na mořském dně, vybavené bateriemi a senzory, jež díky pokročilému zpracování dat a umělé inteligenci umožňují rychlejší a přesnější lokalizaci zásob i v náročném geologickém prostředí.

Podle analytika Palzora Shengy z Rystad Energy bude i v roce 2050 ropa a plyn tvořit zhruba polovinu světového energetického mixu.

„V celém odvětví nyní panuje názor, že ačkoliv energetická transformace probíhá, není zdaleka tak rychlá, jak jsme si mysleli,“ řekl Financial Times.

Shenga upozorňuje, že po letech omezených investic chybí dostatek projektů připravených k okamžité těžbě. Zatímco zelená energie nabírá dech, ropní obři nehodlají čekat.

Paradoxem doby je, že rostoucí poptávku po energeticky náročných technologiích – včetně „hladové“ umělé inteligence – budou v nejbližších letech pravděpodobně opět pokrývat fosilní zdroje.

Zatímco ropné a plynárenské giganty zvyšují průzkum nových ložisek, nelze opomenout fakt, že jednou z nejvýraznějších fosilně silných mocností zůstává Rusko. Tedy země, na niž se EU postupně snaží přestat energeticky spoléhat.

Evropská komise tlačí na ukončení dovozu ruského plynu a ropy do roku 2027, čímž usiluje o snížení závislosti na ruských zdrojích a omezování financování ruského válečného úsilí.

Přesto však i v roce 2025 EU stále nakupuje klíčové energetické komodity – plyn, ropu, hnojiva – od Ruska, i když objemy importu mezitím výrazně poklesly.

Zákaz nákupů fosilních paliv z Ruska má v EU platit, i kdyby nakonec Moskva kývla na mír na Ukrajině. „Tento zákaz nezavádíme jen kvůli válce. Rusko proměnilo energii ve zbraň a vydíralo členské státy. Takový partner není důvěryhodný – a to ani po válce,“ řekl k tomu eurokomisař pro energetiku Dan Jørgensen.