Ruska je jedna z největších ocelářských ekonomik světa, Čína mu vévodí
Shutterstock.com
Válka obrů
Čínská ocel zaplavuje Rusko. Doma ji nikdo nechce, Kreml nemá na výběr
Ruské hutě ztrácejí půdu pod nohama, Čína vycítila šanci. Do Ruska teď proudí miliony tun levné i specializované oceli, zatímco Moskva bojuje s propadem výroby.
editor
Ruský ocelářský průmysl se kvůli západním sankcím propadá a těžce hledá nová odbytiště. Zatímco se Moskvě nepodařilo plně nahradit ztrátu evropských a amerických trhů, Čína v tichosti upevňuje svou pozici.
Do Ruska teď z říše středu ve velkém směřuje jak levná stavební ocel, tak i specializované výrobky, které si ruské hutě samy vyrobit nedokážou.
Vyplývá to z analýzy webu Oilprice.com, která ukazuje, jak se z oslabení jedné z největších světových ocelářských ekonomik stává příležitost pro tu vůbec největší.
Ruská produkce oceli klesla v roce 2024 meziročně o sedm procent na něco málo přes 70 milionů tun, uvedla organizace World Steel.
Výroba napříč ruskými hutěmi se podle dostupných dat propadla o osm až 14 procent. A to navzdory snahám přesměrovat export z Evropy a USA do regionu Blízkého východu a severní Afriky, Číny nebo Indie.
Jenže i tyto alternativy postupně mizí. Zatímco vývoz feroslitin do Číny v roce 2024 klesl téměř na polovinu, Peking mezitím obrátil směr – a sám začal do Ruska dodávat čím dál více levné oceli.
Napětí roste i mimo Rusko
Podle Oilprice.com čínský export do Ruska v prvních pěti měsících roku 2025 vzrostl o 16 procent, zatímco loni činil jen 1,3 procenta.
Důvod? Slábnoucí domácí poptávka a hledání nových trhů. Podle agentury Reuters čínský vývoz oceli v květnu 2025 vzrostl meziměsíčně o 1,15 procenta a meziročně o 10 procent, čímž dosáhl sedmiměsíčního maxima 10,58 milionu tun.
Za období leden až květen 2025 činil celkový export oceli rekordních 48 milionů tun, což představuje meziroční růst o 8,9 procenta. Naopak dovoz do Číny se ve stejném období propadl o 16 procent na 2,55 milionu tun.
To z Číny činí v očích mnoha států „nenasytného“ vývozce, který exportní přebytky vyváží bez ohledu na tržní rovnováhu.
Některých zemím už došla trpělivost. Vietnam a Indie zavedly dodatečná cla, Japonsko jejich zavedení zvažuje – poté, co o ně veřejně požádal lídr japonského ocelářského sektoru Nippon Steel.
Pro Peking ale zůstává Rusko bezpečným cílem. Jednak potřebuje cenově dostupnou ocel pro svou infrastrukturu, jednak mu chybí technologické know-how pro vlastní výrobu vysoce kvalitních nebo speciálních slitin.
