Jan Berka, hlavní ekonom Portu

Jan Berka, hlavní ekonom Portu

Portu / MidJourney / Shutterstock.com, koláž Hrot24

Co by vyděsilo věřitele českého státního dluhu?

Fiskální situace země dnes stojí na poměrně solidních základech, přesto investoři sledují víc než jen výši státního dluhu. Jejich důvěru může snadno narušit kombinace vyšších strukturálních schodků, politických slibů a změn zákonných limitů. A právě to může být v příštích letech větší výzva než samotné rozpočtové provizorium.

Jan Berka

Česká republika pravděpodobně míří do rozpočtového provizoria. Z ekonomického hlediska nejde automaticky o katastrofu. Přesto se ptáme, co by mohlo v takovém případě vyděsit věřitele českého státního dluhu?

Česká ekonomika má jednu velkou výhodu v podobě relativně nízkého zadlužení. V poměru k HDP se držíme pod 45 %, což je ve srovnání s mnohými evropskými státy nízké číslo. Faktem je, že investoři obvykle nesledují pouze výši absolutního dluhu, ale i srovnání průměrného nákladu dluhu s ekonomickým růstem či vývoj strukturálního deficitu.

Pokud nominální růst ekonomiky převyšuje průměrný náklad dluhu, je to pro investory dobrá zpráva a z pohledu dluhové dynamiky jde o příznivou situaci. Problém může nastat tehdy, když se podoba fiskální politiky změní směrem k vyšším fiskálním deficitům (zejména strukturálním), tedy k rychlejšímu tempu zadlužování a tím i rychlejšímu růstu dluhu. Tehdy dluhopisoví investoři mohou požadovat vyšší prémii v podobě vyššího výnosu.

Výše letošního rozpočtového schodku by se měla nacházet pod 3 % HDP, což je citelný posun oproti hodnotám nad 5 % z pandemického roku 2020. Podstatnou část tohoto schodku tvoří strukturální deficit, který by se zatím měl vejít do limitů zákona o rozpočtové odpovědnosti. Podle jeho aktuálního znění by měl strukturální deficit v příštím roce klesnout pod 2 % HDP a z dlouhodobého hlediska se stabilizovat kolem 1 %. A právě to se může ukázat jako problém pro budoucí vládu Andreje Babiše.

Specifikem vyplývajícím z programového prohlášení budoucí vlády je strategie zvyšování výdajů a nezvyšování daní; v některých případech, například u právnických osob, se dokonce mluví o jejich snížení. Spolu s tím vláda proklamuje snižování deficitu, které má doručit především nad očekávání silnější růst ekonomiky a efektivnější výběr daní. Přestože se české ekonomice daří, spoleh na výrazně efektivnější výběr daní a na čerpání prostředků z šedé ekonomiky nemusí přinést výsledky, s nimiž Babiš a spol. pracují.

Jedním z možných scénářů vyššího schodku je změna zákona o rozpočtové odpovědnosti. Pokud by vláda získala možnost pracovat s vyššími schodky, nepochybně by ji využila. A pokud by šlo o schodky výrazně vyšší, než na jaké jsme byli zvyklí v posledních letech, trh by si toho všiml.

Jeho reakce by mohla být o to citlivější, pokud by se vše odehrálo v prostředí globální fiskální nejistoty zahrnující zvýšené tempo růstu dluhů. Otázky ohledně fiskální udržitelnosti se v tomto ohledu objevují například ve Francii, Británii, Japonsku, ale i ve Spojených státech. Jakýkoli globální výprodej na dluhopisovém trhu by s sebou stáhl i ten český.

Z českého hlediska budiž pozitivem, že při srovnání průměrného nákladu dluhu na úrovni 4,1 % (podle dat ministerstva financí o průměrném výnosu dluhopisů emitovaných v prvních třech čtvrtletích letošního roku) s odhadovaným nominálním růstem ekonomiky v letošním roce podstatně lépe vychází druhá položka s tempem 5,6 %. Po odečtení úrokových plateb ze strukturálního deficitu vidíme, že příznivý rozdíl růstu a nákladů dluhu zhruba stačí k pokrytí zbývajících fiskálních potřeb a poměr dluhu k HDP se stabilizuje. Prostor pro zvyšování schodků je však prakticky vyčerpán.

Příští vláda by proto měla dbát na to, aby se především strukturální schodek výrazně nezvyšoval. Mějme na paměti, že náš lepší život díky vysokým fiskálním výdajům, zejména neinvestičního charakteru, může v budoucnu znamenat zhoršení – typicky v podobě nutnosti zvyšování daní nebo omezování některých veřejných služeb. Současné dění ve Velké Británii je ilustrativním příkladem.

Autor je hlavní ekonom Portu

Máte co říci? Pošlete nám svůj komentář na komentare@hrotmedia.cz