Klíčovým důvodem slabší než předpokládané inflace je zmírnění cenového růstu v oblasti potravin
Vygenerováno v Nano Banana Pro
Brambory a máslo brzdí inflaci, bydlení ji znovu roztáčí
Prosincová data o růstu cen přinesla mírné překvapení. Inflace skončila níže, než čekala Česká národní banka i trh, a to především díky výraznému zlevnění potravin. Přetrvávající tlak v oblasti bydlení však ČNB pravděpodobně udrží u opatrné politiky po celý letošní rok.
HLAVNÍ EKONOM TRINITY BANK, ČLEN NÁRODNÍ EKONOMICKÉ RADY VLÁDY
Inflace v prosinci zaostala za očekáváním, i díky meziročně markantně levnějšímu máslu či bramborám. ČNB ale bude sazbu nejspíše držet bez změny celý letošní rok
Prosincová inflace činila v meziročním vyjádření 2,1 procenta, jak dnes ČSÚ potvrdil svůj předběžný odhad z počátku měsíce. Zaostala tak jak za prognózou České národní banky, tak za konsensem analytiků, které předpokládaly růst hladiny spotřebitelských cen v porovnání s prosincem 2024 o 2,3 procenta.
Klíčovým důvodem slabší než předpokládané inflace je zmírnění cenového růstu v oblasti potravin, které však bylo tlumeno zejména zrychlením cenového nárůstu v oblasti bydlení. Ceny potravin táhlo dolů hlavně meziroční zlevnění másla a brambor, v obou případech o zhruba 29 procent. Brambory zlevňuje letošní dobrá úroda u nás i v blízkém zahraničí, například v Německu. Za poklesem cen másla stál loni celoevropský převis nabídky mléka nad poptávkou a související nízké výkupní ceny producentů mléka.
Bydlení zdražuje zejména kvůli růstu samotného nájemného, v prosinci meziročně o 6,4 procenta. Za růstem ceny nájemného je třeba hledat obecný vzestup cen nemovitostí, kdy popsaný růst nájmů tlumí pokles nájemní výnosnosti nemovitostí.
Trh v tuto chvíli v hlavním scénáři předpokládá stabilitu základní úrokové sazby České národní banky na horizontu dalších dvanácti měsíců, kvůli stále poměrně vysoké jádrové inflaci, očištěné o ceny potravin a energií, přičemž kvůli nedávným holubičím výrokům guvernéra ČNB Aleše Michla nelze vyloučit dokonce ani pokles základní úrokové sazby v roce 2026. V horizontu 24 měsíců, tedy během roku 2027, by pak mělo dojít k růstu základní úrokové sazby ČNB z nynějších 3,5 procenta na rovná čtyři procenta.
Celoročně by inflace měla v roce 2026 zmírnit z loňských 2,5 (jde o druhou nejnižší míru inflace 20. let, po roce 2024, kdy inflace činila 2,4 procenta) na 2,2 procenta. Za tím účelem bude ale třeba, aby ČNB držela sazbu poměrně vysoko, nejpravděpodobněji celoročně na úrovni 3,5 procenta, a tlumila tak zejména inflační tlaky v oblasti služeb a také v oblasti cen nemovitostí.
