Evropská unie naléhá na Indii a Čínu, aby ukončily nákupy ruské ropy
Vygenerováno v Nano Banana Pro
Kremlu vysychá kohoutek. Teď je čas přitlačit, říká EU
Brusel zintenzivňuje snahy omezit příjmy Moskvy z prodeje energetických surovin, a to nejen dovozem do EU, ale i tlakem na asijské odběratele. Cílem je definitivní oslabení ruské ekonomiky a její schopnosti financovat válku na Ukrajině.
Redaktor junior
Evropská unie naléhá na Indii a Čínu, aby ukončily nákupy ruské ropy, která stále tvoří značnou část vývozních příjmů Moskvy. Podle unijního představitele pro sankce, Davida O’Sullivana, se jedná o klíčový moment, kdy nízké ceny a globální přebytek suroviny představují šanci ještě více omezit příjmy Kremlu a tím tedy i finance na válku .
„Je to naše příležitost vyvinout maximální tlak na další země, aby se od ruské ropy odklonily a ještě více zasáhly do příjmů Kremlu,“ uvedl podle serveru Euractive David O’Sullivan během akce zaměřené na evropskou politiku. Brusel se přitom netají tím, že chce rozšířit sankční úsilí tak, aby zasáhlo i „enablery“ – tedy přístavy a rafinerie ve třetích zemích, které dosud pomáhají obcházet omezení uplatňovaná přímo na Rusko.
Tato strategie zahrnuje i předchozí rozhodnutí sankcionovat rafinerii Nayara Energy v Indii, což představuje úder směrem k jižní Asii, kde v Novém Dillí dlouhodobě nakupuje levnou ruskou ropu ve velkém. Indie se od začátku války stala jedním z největších odběratelů ruského uhlovodíkového exportu a tento trend nadále přetrvává.
Osamostatnění od ruských energii
Evropa zároveň snižuje vlastní závislost na dovozu ruské energie. Podle statistiky Evropské komise ruský zemní plyn nyní tvoří jen 13 procent celkového importu EU, kdežto před invazí to bylo 45 procent. V případě ropy poklesl podíl z 27 procent na pouhé 2 procenta.
Klíčovým nástrojem Bruselu je také snížení cenového stropu pro export ruské ropy, který Unie nastavila tak, aby omezila příjmy z prodeje této suroviny. Současné evropské sankce mj. zakazují dovoz produktů z ruské ropy, pokud obsahují i minimální podíl suroviny původem z Moskvy, což způsobuje narušení dodavatelských řetězců a obtížnější obcházení omezení prostřednictvím rafinace v jiných zemích.
Evropské snahy však narážejí na realitu energetických závislostí a geopolitických zájmů třetích zemí. Indie i Čína dlouhodobě získávají značný podíl své ropy z Ruska a jsou motivovány nízkými cenami i energetickou bezpečností. Moskva zároveň pracuje na reorganizaci exportních tras, aby mohla tyto dodávky udržet přes jiné obchodní kanály.
Ideální čas zasáhnout
Tato konfrontace se odehrává v době, kdy ruské exportní příjmy za listopad dosáhly nejnižších úrovní od začátku války v roce 2022, částečně díky sankcím a útokům na energetickou infrastrukturu. Nižší ceny ropy a tržní přebytek navíc dále snižují financování ruských válečných operací.
Na pozadí těchto diplomatických a sankčních kroků EU rovněž uvažuje o dalším balíku omezení, který má být dokončen do 24. února 2026, tedy k výročí ruské invaze. Diskutuje se také o zákazu servisu ruských ropných tankerů, který by dále zkomplikoval vývoz suroviny do třetích zemí, ačkoli jeho zahrnutí do příštích sankcí zatím není definitivně potvrzeno.
Úsilí Bruselu tak představuje strategickou snahu „zabít“ jeden z hlavních finančních proudů, který umožňuje Kremlu udržovat jeho válku, přičemž úplný odklon Asie od ruské ropy by mohl být pro exportní ekonomiku Moskvy skutečným rozhodujícím úderem.
